Rozumění a jednání. Fenomenologická analýza v perspektivě Heideggerovy ontologie pobytu

Záměrem článku je interpretovat Heideggerovu teorii rozumění jako zvláštní příspěvek k výzkumu lidského jednání. Nejdříve je vyložen Heideggerův pojem rozumění ve smyslu praktického ohledu obstarávání, který je odlišen od analytické teorie jednání založené na pojmu úmyslu. Následně je na pozadí Heideggerova konceptu světskosti světa zkoumána možnost chápat úmyslné jednání jako odpověď na situaci narušeného rozumění. Článek přednáší návrh doplnit toto pojetí o analýzu, která by vznik úmyslného jednání sledovala směrem k pojmu identity sebeporozumění, opírající se o pobytem rozvíjený celkový výklad světa a o výslovnou reflexi možností vlastní existence. V této souvislosti je načrtnut vztah mezi analýzou jednání a pojmem žitého světa a je vyzdvižen význam, který při uvažování o možnostech jednání může hrát teoretické zamyšlení. Zároveň jsou ale v závěru článku s pomocí Gadamerových pojmů rozhovoru a hry zmíněny některé omezující podmínky formulace úmyslu vyplývají ze sociálního rozměru jednání. Článek je pokusem přistoupit k Heideggerovu pojmu rozumění neortodoxně prostřednictvím hermeneutického rozhovoru s rozdílnými interpretačními a filozofickými pozicemi.

The aim of the article is to interpret Heidegger’s theory of understanding as a specific contribution to the investigation of human action. First, Heidegger’s notion of understanding as practical copying is explained and is distinguished from the analytic theory of action based on the concept of intention. Second, the possibility of grasping intentional action as an answer to the situation of disturbed understanding is analysed against the background of Heidegger’s concept of the worldliness of the world. The article attempts to supplement Heidegger’s conception. The genesis of intentional action may be sought in the notion of the identity of self-understanding that is grounded in Dasein’s elaboration of the overall interpretation of the world and in Dasein’s explicit reflexion of the possibilities of his or her own existence. In this context, the relationship between the analysis of action and the lifeworld concept is outlined and it is stressed that theoretical reflection may play an important role in deliberation over possibilities of action. At the end of the article, Gadamer’s concepts of dialogue and play are employed to highlight some conditions that result from social dimension of action and restrict the formulation of intentions. The article approaches Heidegger’s notion of understanding in an unorthodox way: through a hermeneutical dialogue with different interpretative and philosophical positions.