Cílem projektu je podpora účasti ČR ve výzkumném programu Evropské nadace pro vědu (ESF) „Evropský sociální výzkum“ (European Social Survey - ESS), kterého se účastní také Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Izrael, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, Lucembursko, Velká Británie a Turecko. V rámci ESS bude v roce 2004 provedeno druhé komparativní kvantitativní šetření zaměřené na monitorování hodnot, postojů, rysů a vzorců chování v současné evropské realitě.
Tematicky se program týká obecných hodnotových orientací (sociálně-politické hodnoty: levice-pravice, libertarianismus - autoritarianismus, materialismus – postmaterialismus, legitimita demokracie, důvěra v instituce, stranická afiliace a volební účast, …, náboženské hodnoty, morální hodnoty, atd.), kulturních a národních hodnot (občanství a národní identita, národní cítění: patriotismus-šovinismus, postoje a předsudky k lidem z jiných národních a kulturních skupin, postoje k nadnárodním mocenským strukturám: nacionalismus – supranacionalismus, postoje k Evropské unii, … postoje k migraci, atd.) a sociální struktury (sociální pozice jednotlivců – sociální třída, vzdělání, jeho profese, zkušenost s nezaměstnaností, sociální exkluze, atd.).
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 6, zobrazeno 1 - 6)
Studie seznamuje se dvěma metodami měření hodnotových orientací S. H. Schwartze. Pozornost je soustředěna na metodu dotazníku hodnotových portrétů. Na datových souborech z deseti vybraných zemí z ESS 2002 jsou vytvořeny čtyři hodnotové typy. Je prezentováno, jak jsou tyto typy v jednotlivých zemích zastoupeny a jak se toto zastoupení mění podle pohlaví, věku, vzdělání a zbožnosti.
Článek se soustřeďuje na vztah mezi rodinným stavem a životní spokojeností v Evropských zemích. První část diskutuje otázku subjektivního hodnocení životní spokojenosti. Druhá část se věnuje empirickým analýzám dat ESS. Výsledky ukazují, že lidé žijící v manželství jsou celkově šťastnější než ostatní. Tento efekt není ovlivněn rozvodovostí v dané společnosti.
V této stati ukazujeme, jakými formami a v jaké míře se obyvatelé 21 evropských demokracií účastní politiky mimo volební proces. Identifikujeme tři typy nevolební politické participace – aktivní konvenční, aktivní manifestační, a pasivní. Hledáme sociální mikro a makro podmínky, s nimiž tyto typy nevolební participace souvisejí. Závěrem se pokoušíme odpovědět na otázku, zda existuje vztah mezi politickou aktivitou a spokojeností s fungováním demokracie.
Kapitola s vychází dat Evropského sociálního výzkumu 2002 a věnuje srovnání postojů k imigraci ve vybraných evropských státech. S použitím agregovaných dat zkoumá, zda jsou ochota veřejnosti příjmat migranty a vnímání sociálních, ekonomických a kulturních dopadů migrace na přijímací zemi ovlivněny charakteristikami jednotlivých zemí jako je počet a struktura migrantů a ekonomické situace.
Stať se věnuje na základě analýzy dat Evropského sociálního výzkumu 2002 srovnání postojů k imigraci ve dvaceti evropských státech. V první části podává základní přehled současného stavu migrace v Evropě a dostupných zdrojů dat o migraci. V druhé časti se věnuje tomu, jaká je ochota přijímat migranty, vnímání dopadů migrace na přijímající zemi a na postoje k integraci migrantů.
Tento text na základě dat z ISSP 2002 zkoumá, zda se v českých domácnostech liší absolutní i relativní časové zapojení mužů a žen do domácí práce 1. podle jejich časových možností a omezení, 2. podle výše jejich příjmu ve srovnání s partnerem/kou a 3. podle výše vzdělání a zda mají tyto faktory vliv na to, jak dotazovaní svůj podíl na domácí práci hodnotí.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter