Projekt katalogizace Knihovny T. G. Masaryka rok za rokem

 

2016

Příprava, stěhování ze tří depozitářů

Nejdříve bylo potřeba sestěhovat knihy ze tří depozitářů do nového, moderně vybaveného depozitáře v Libni. Rozmetaný systém třídění (podle oborů) se již dříve podařilo částečně obnovit ve dvou pražských depozitářích v budově Na Florenci, které však byly klimaticky nevhodné a zastaralé. V depozitáři v Jenštejně byly svazky uloženy ve vyhovujícím prostředí, ale podařilo se (kromě výběru a sestavení starých tisků) vytřídit pouze zahraniční periodika. Zbývající knihy tam zůstaly oborově promíchány. Zdravotní stav fondu byl nakonec shledán jako vcelku dobrý. Byla provedena kontrola stavu a mikrobiální stěry „podezřelých“ partií. V Národním archivu ČR byla následně provedena plynová desinfekce ohrožených svazků. Ve všech třech depozitářích 3 měsíce probíhalo čištění od prachu. Vedoucí knihovny spolu se čtyřčlennou brigádnickou skupinou zároveň označovala dosud rozdělené části knihovního fondu tak, aby je při stěhování bylo možno sloučit do původních oborových a sbírkových celků.

 

2017

Zahájení katalogizace

Ještě před začátkem projektu v září 2017 bylo třeba zajistit personální obsazení a řízení, vypracovat metodiku zpracování různorodého fondu, vybrat způsob adjustace a distribuce, vybudovat pracoviště pro 10 katalogizátorů, manipulanta a koordinátora atd. Následovalo zaškolení všech nových pracovníků, seznámení s fondem a způsobem práce. Aby všechny tyto přípravné kroky byly zvládnuty, musela knihovnice MSÚ omezit na minimum svou běžnou práci a věnovat se rozjezdu projektu. K tomu ještě v listopadu 2017 přibylo stěhování pracoviště MÚA včetně knihovny MSÚ z budovy Na Florenci do nového sídla ústavu v libeňské Gabčíkově ulici. Tím byly všechny části knihoven lokalizovány do jednoho místa a zpracované fondy se tak na vyžádání zpřístupňují v badatelně MÚA k prezenčnímu studiu.

Od září 2017 na projektu pracovali čtyři katalogizátoři, manipulant a koordinátor. O měsíc později se stav pracovníků doplnil a po zaškolení se začalo pracovat na „plný plyn“. Pro začátek byly vybrány ty obory monografií, o které již dříve interní badatelé projevili zájem a se kterými pracovali (česká politika, Češi, Československo, masarykiana, Světová válka, sociologie, socialism, státověda, úřední knihovna – statistika a výroční zprávy, jazykověda, Slované atd.).

Po prvních měsících práce bylo ke konci roku 2017 zkatalogizováno již 9 350 svazků podle pravidel RDA ve formátu MARC 21 na úrovni minimálního záznamu. Každý měsíc se dařilo přidat do elektronického katalogu 3 500 – 4 000 svazků monografií a periodik.

 

2018

Plnění cílů projektu

Měli jsme štěstí a nově vytvořený tým 12 pracovníků opravdu jako tým pracoval. I proto se nám podařilo ke konci června 2018 zpracovat a v přírůstkových seznamech vygenerovat 24 214 svazků monografií a 9 279 ročníků (1 737 titulů) periodik. Za prvních 9 měsíců projektu tedy celkem téměř 33 500 svazků. Nutno poznamenat, že bylo a je stále nutno zdokonalovat a doplňovat metodiku.

Ve druhé polovině roku 2018 byla část katalogizátorů zaškolena i na zpracování rozsáhlé sbírky dobových periodik (signatura PE). Periodika byla předešlými knihovnicemi z většiny fondu vybírána a při stěhování v roce 2016 sloučena v novém depozitáři do dvou rozsáhlých celků. Jako první byla zkatalogizována česká a československá periodika, ve druhé polovině roku 2018 jsme pokračovali se zpracováním zahraničních periodik.

K 31. 12. 2018 bylo zkatalogizováno 2 134 titulů periodik, což představuje 14 853 ročníků.

Souběžně se zpracováváním dalších oborů monografií byly ještě nalezeny nevytříděné tituly a ročníky periodik. Tato část časopisů byla vyjmuta a zařazena na závěr oboru, ve kterém byla nalezena.

 

V roce 2018 jsme se u monografií soustředili na velké tematické celky, které byly v původních pražských depozitářích roztříděny: zejména na historii, filosofii, náboženství, ekonomiku, právovědu, slovníky, geografii aj. Také jsme nahlédli do rozsáhlé tematické části estetika (ve formátu folia), literatury, jazykovědy, Ruska apod. Byly zpracovány osobní knihovny Emanuela Rádla, Vasila K. Škracha a Jaroslava Opata.

Katalogizátoři musí zvládat vytvořit záznamy z jazykově velmi bohatého materiálu. V roce 2018 objevili jazykově neobvyklé fondy: kromě německé fraktury, staré ruštiny, hebrejštiny, liturgické cyriliky a řečtiny pracovali s jazyky africkými, původními jazyky polynéskými, malajštinou, maorštinou, indickými jazyky (jazyky s vlastním kaligrafickým písmem) atd. Příklady s ukázkami takových textů jsme zpracovali do níže uvedeného obrazového materiálu fotogalerie.

 

V takto rozsáhlém fondu jsme průběžně nacházeli mnohé zajímavosti a výjimečnosti. Některé z nich Vám rovněž představujeme v naší fotogalerii. Očekávali jsme „sbírku“ Ex libris, což se potvrdilo. Dále byla nalezena mnohá vlastnická razítka (osobní, heraldická a institucionální), mnohé dedikace. Pro příklad uveďme sběratelsky zajímavou rukou psanou báseň Suzzane Renaud-Reynek vč. originálních grafik signovaných Bohuslavem Reynkem z roku 1939.

Ke stému výročí založení Československé republiky byl na výstavu v Kulturním centru Bílovec  zapůjčen svazek z Knihovny T. G. Masaryka: Bílý, Čech: Malá slovesnost. Vyd. Brno, K. Winiker, 1915.

Do almanachu konference v Tasově byly použity fotografie dedikací Jakuba Demla nalezené v Knihovně T. G. Masaryka. (Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury?: Jakub Deml a literární tradice: almanach z konference a setkání čtenářů v Tasově 2016 a v Praze 2017, s. 335-339)

 

Výsledek za rok 2018:

K 31. 12. 2018 bylo zkatalogizováno 35 095 svazků monografií a 14 853 ročníků periodik.

Celkem tedy na konci roku 2018 bylo nově zpracováno a do Souborných katalogů AV a NK ČR odesláno bezmála 50 000 svazků. Byly vygenerovány a vytištěny přírůstkové seznamy monografií  a periodik.

 

2019

Na začátku tohoto roku jsme se museli vyrovnat s přestěhováním poloviny katalogizátorů do jiných prostor a s několika personálními změnami. Podařilo se nám získat nové a pro projekt nadšené kolegy.

Předpokládáme, že v polovině roku 2019 bude dokončena katalogizace periodik. Proto byly některé rozsahem menší obory monografií dočasně z regálů vyjmuty a oborově sloučeny, aby byly následně zařazeny za poslední svazky periodik.

Souběžně byla prováděna kontrola řazení monografií podle signatur a přesné popisování regálů a polic. V roce 2019 jsme již začali pracovat s neroztříděnými svazky (původně z depozitáře v Jenštejně). Tyto svazky jsou označovány signaturami X a ve druhé signatuře je uváděna zkratka původního oboru.

Na konci července 2019 jsme úspěšně zakončili katalogizaci periodik. Celkem máme ve fondu KTGM 3 000 titulů periodik, což představuje 16 750 ročníků tuzemských a zahraničních (dobových) periodik. Většina je označena signaturou PE nebo PE/2. Všechny tituly jsou také vyhledatelné v Souborných katalozích ČR a AV ČR. Některé tituly periodik také představujeme v naší fotogalerii. K 31. 8. 2019 je zpracováno a do Souborných katalogů předáno přes 57 300 titulů monografií.

 

K 31. srpnu 2019 bylo vyčerpáno dvouleté období financování z mimořádné dotace vlády ČR. Do 29. února 2020 bude projekt Zpřístupnění Knihovny T. G. Masaryka finančně zabezpečen prostředky Akademie věd ČR.

Je pro nás velkou motivací a těší nás zájem nejenom tuzemských uživatelů, ale také zahraničních badatelů (v poslední době z Rakouska, Německa a Ruska). Někdy se stává, že vyžádané tituly ještě ani nejsou po zpracování zařazeny zpět do depozitáře a půjčujeme je do badatelny přímo ze stolů katalogizátorů.

Na základě přání našich badatelů bude vybraná část našich katalogizátorů přednostně zpracovávat další objemnou část fondu, beletrii. Naším cílem je v roce 2020 poskytnout literárně-vědným badatelům dostatek materiálu pro vytvoření přehledu o Masarykově poznámkovém aparátu v dílech jak tuzemských tak zahraničních autorů.

 

V srpnu proběhlo stěhování do dalšího depozitáře v Libni. Osobní (profesorská) knihovna T. G. Masaryka byla na základě Smlouvy o spolupráci s Univerzitou Karlovou převezena z Lešetic u Příbrami. Celkem bylo z původních 70 000 svazků přestěhováno více než 29 500 svazků (tj. 650 bm knih). Do konce roku 2019 bude i tato část fondu vyhledatelná v souborných katalozích.

Poslední stěhování, které nás v nejbližší době čeká, je stěhování hudebnin dosud deponovaných v hudebním oddělení Národní knihovny ČR. Podle soupisu se jedná o 283 titulů v archivních krabicích.

 

Dne 3. října 2019 byl za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a předsedy vlády ČR Andreje Babiše slavnostně otevřen druhý depozitář, kde je umístěno 30 000 svazků profesorské knihovny T. G. Masaryka. Formou výstavy jsme vládní návštěvě představili knihovní a archivní fondy Ústavu T. G. Masaryka, které jsou v rámci projektu katalogizovány.

 

Výsledek za rok 2019:

Ke dni 31. 12. 2019 bylo zkatalogizováno 71 878 svazků monografií a 17 361 ročníků periodik.

Celkem tedy bylo ke konci roku 2019 zpracováno a do souborných katalogů AV a NK ČR odesláno téměř 90 000 svazků. Opět byly vygenerovány a vytištěny přírůstkové seznamy monografií a periodik.

 

2020

Od začátku roku pracujeme ve dvou týmech: pracoviště u depozitáře začalo se zpracováním velkoformátových svazků (folií), do kterých je převážně zahrnut obor estetika (signatura Ae). Pracoviště ve druhém patře pokračuje v katalogizaci světové beletrie (signatura B), která bude zřejmě nejpočetnějším oborem. Bylo zkatalogizováno celkem 16 475 svazků beletrie. V 570 svazcích anglofonní beletrie a ruské literatury se nacházejí rozsáhlé Masarykovy poznámky a komentáře na přídeští. Tyto svazky lze vyhledat díky specifické poznámce (nápověda v části Katalogy). Texty Masarykových komentářů bychom rádi digitalizovali a připojili k záznamům v katalogu. Na konci prvního čtvrtletí je celkem zkatalogizováno 100 274 svazků.

Od dubna pracujeme ve výjimečném režimu a v rouškách. Přesto se nám k 1. 7. 2020 podařilo zkatalogizovat celkem 108 560 svazků. Zpracováváme objemově menší obory (logika, pedagogika, přírodní vědy a medicína, literární věda atd.). Dále jsou před námi rozsáhlé obory: estetika (Ae) ve formátu folií (FO), neroztříděné obory (X) přestěhované z Jenštejna a velká kolekce starých tisků ze sbírky Rudolfa Hirsche čítající odhadem 11 000 svazků.

Přestože konec roku byl opět epidemiologicky nepříznivý, katalogizace s knihou v ruce pokračovala. Pokud to bylo možné, 13 katalogizátorů se navzájem zastupovalo, aby nedošlo k prodlevě ve zpracování fondu. S dopracováním fondu estetiky (Ae) a folií (FO) spolu se zpracováním rozsáhlé kolekce starých tisků sběratele R. Hirsche se počítá na příští rok.

Výsledek za rok 2020:

Ke dni 31. 12. 2020 bylo zkatalogizováno 102 817 svazků monografií a 18 404 ročníků periodik. Celkem tedy bylo ke konci roku 2020 zpracováno a do souborných katalogů AV a NK ČR odesláno více než  121 000 svazků. Opět byly vygenerovány a vytištěny přírůstkové seznamy monografií a periodik.

 

2021

Díky finanční podpoře Akademie věd ČR můžeme také letos pokračovat ve zpracovávání Knihovny TGM. Od začátku tohoto roku dokončujeme katalogizaci estetiky a folií. Kromě původních uměleckých děl jsme zde nalezli např. soubory fotoalb (Masarykův okruh v Brně složený z originálních fotografií), kolekce válečných map, Baťův plán rekonstrukce hospodářství připravený pro prezidenta Beneše.

V únoru jsme se začali zabývat zpracováním historického fondu sběratele a bibliofila Rudolfa Hirsche. Rozsáhlá sbírka (cca 60 000 svazků), která je součástí Knihovna TGM,  je složena z unikátních svazků nejenom napříč staletími, ale také napříč mnoha obory. Mimo jiné obsahuje asi 11 500 svazků starých tisků (vydáno do r. 1800). Během února jsme vybudovali metodiku a speciální šablonu pro katalogizaci starých tisků. Také jsme požádali správce katalogizačního systému o vytvoření speciální databáze pro kolekci starých tisků. Rozhodli jsme se k jejich záznamům přikládat výpravné náhledy titulních stran s provenienčními značkami. Využili jsme možností aplikace ObalkyKnih.cz, projektu s centrálním repozitářem obrázků obálek knih určených pro integraci do katalogů knihoven.

Vzhledem k výjimečnosti a velkému rozsahu sbírky R. Hirsche obsahující kolekci starých tisků jsme usilovali o prezentaci sbírky jako celku na odpovídající vyhledávací platformě. Nakonec jsme se na základě online spolupráce (v rámci projektu NAKI MK ČR) dohodli s knihovnou Národního muzea o umístění Hirschovy sbírky do databáze vlastníků historických knižních sbírek a provenienčních záznamů v knihách, do databáze Provenio.net.  

 

Nejstarší svazek, který jsme zatím objevili, byl vydán roku 1500 v Benátkách. Početné je také zastoupení tisků 16. století. V ukázkách fotogalerie na našich webových stránkách naleznete také např. hudební staré tisky, bohemikální tisky s rukopisnými poznámkami, faksimile a rukopisy.

 

Souhrnný přehled dosud zkatalogizovaných svazků: zde.