Pražská panelová sídliště jako místa protikladů

Pražská panelová sídliště jsou místa, kde se protíná mnoho protikladů: na jednu stranu jsou ceněna pro to, že zajistila praktické a relativně málo nákladné bydlení pro velký počet obyvatel, na druhou stranu byla často kritizována pro mnoho dílčích nedostatků i pro svůj celkový urbanistický koncept. Pro své obyvatele se mohou zdát jako místa, která se příliš nemění, místa, která jsou v jistém smyslu známá a obyčejná. Tato zdánlivá neměnnost se projevuje především v ustálenosti majetkových vztahů, kdy převažuje soukromé a družstevní vlastnictví bytů. To také souvisí s neměnností ve vztahu k sociálnímu a ekonomickému statusu obyvatel, kdy pražská sídliště jsou místem, kde stále bydlí střední třída.

Nicméně pokládat pražská sídliště za místa, kde se zastavil čas a ustaly všechny změny, by byla iluze. Dotýkají se jich totiž procesy, které souvisí s rostoucí tendencí ke komodifikaci bydlení a městského prostoru, dochází na nich ke generační obměně, k plánování revitalizace budov a veřejných prostranství, někdy souvisejících se zástavbou volných ploch, či přistěhování nových obyvatel, které přináší etnickou diverzitu. Proměňuje se také finanční dostupnost bydlení na pražských sídlištích, kdy rostoucí ceny nemovitostí a potažmo rostoucí nájemné sídliště postupně vzdalují od ideálu místa, kde mohou bydlet různé sociální vrstvy, nejen ti bohatí.

Tato publikace je koncipována, aby byla čtenářsky přístupná a nebyla čistě akademickým a teoretickým textem, který osloví jen úzký okruh odbornic a odborníků. Kolektiv autorek a autorů proto zahrnuje jak sociální vědce a vědkyně, historičku umění a architektury, ale také novinářky a jednotlivé kapitoly jsou i proto mozaikou různých žánrů, zahrnující teoretičtěji zaměřenou kapitolu, kapitoly vysvětlující i kapitoly popisující některé z procesů a proměn, kterým sídliště čelí, ale třeba i fotografickou esej. Právě tato esej přinášející vizuální materiál (fotografie) a osobní výpověď fotografa dlouhodobě žijícího na pražských sídlištích odděluje jako určité intermezzo první, obecnější a druhou, konkrétněji zaměřenou část. V první části naleznou čtenáři teoreticky laděnou úvodní kapitolu, která představuje dva klíčové pojmy související s bydlením – gentrifikace, financializace – které nabízejí způsob, jak porozumět protikladům, procesům a proměnám, s nimiž se na sídlištích setkáváme. Následují dvě kapitoly nahlížejí na proměnu sídlišť a jejich vnímání jak u jejich obyvatel pocházejících ze střední třídy, tak v rámci filmové produkce z období socialismu.

Po vizuální eseji pak následuje druhá část, která obsahuje tři kapitoly zaměřující se na proměnu a protiklady, jak na ně můžeme narazit na třech konkrétních pražských sídlištích: Písnici, Jihozápadním Městě a Černém Mostu. Tyto kapitoly postupně ukazují, jak se na Písnici střetává protikladné chápání bydlení a městského prostoru jako domova a jako investice, jak etnická různorodost Jihozápadního Města může být zároveň viditelná i neviditelná a jak revitalizace veřejných ploch sídlišť může pro některé obyvatele představovat vytoužený cíl, zatímco pro jiné může přinášet riziko stěhování se kvůli nárůstu nákladů na bydlení v případě Černého Mostu.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, snahou této publikace není podat vyčerpávající zprávu o všech proměnách na všech pražských sídlištích, ale nabídnout aktuálnější, společensky orientovanou perspektivu a rámec umožňující pražská sídliště a jejich proměny citlivěji vnímat a lépe jim rozumět. Zaměřujeme se přitom na protikladnost těchto proměn, skutečnost, že popisované procesy jsou často vnitřně rozporné a mnohde přinášejí jak pozitivní, tak negativní efekty. Jde tedy o proměny, které jsou často nejednoznačné a nevyhraněné, a záleží tak na tom, z jakého úhlu pohledu jsou hodnoceny; zda z hlediska starousedlíků, nově příchozích, developerů, úředníků, nebo někoho, kdo na sídlišti nikdy nebydlel.

Brožuru si lze bezplatně obejdnat prostřednictvím e-mailu prodej@soc.cas.cz.