nejbližší akce

«  červenec 2021  »
poútstčtsone
1 2 3 4
5 6 7 8 91011
12131415161718
19202122232425
262728293031

Aktuality

  • Sylva sylvarum: představujeme nový podcast z podrostu Odolné společnosti

    29. 6. 2021

    Hustý prales myšlenek, nápadů, připomínek a pokusů, to je podcast Sylva sylvarum. Stejně se jmenoval spis anglického filozofa Francisa Bacona z roku 1627, v němž se poprvé objevil pojem resilience v moderně vědeckém smyslu. Jaký je význam slova resilience dnes? Proč mluvíme v posledních letech také o resilienci měst, lidí a celých společností? Pusťte si první díl: Co je resilience?

  • Ivo Pezlar mezi držiteli Prémie Otto Wichterleho 2021

    29. 6. 2021

    Prestižní ocenění Akademie věd ČR pro perspektivní vědce a vědkyně, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, letos poputuje ke čtyřiadvaceti vědeckým talentům. V oblasti humanitních a společenských věd je mezi oceněnými také Ivo PezlarKabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR. Slavnostní ceremoniál se uskuteční dnes v pražské Lannově vile. Ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Více.

  • Výroční zpráva FLÚ AV ČR za rok 2020

    22. 6. 2021

    Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. za rok 2020 si můžete stáhnout v pdf nebo prolistovat online.

  • Jak s konflikty a korupcí? Filozofové pomáhají státní správě s etickou kulturou

    17. 6. 2021

    Ustavení pozice etického důvěrníka, zapojení etiky do personálního řízení či účast na zásadní revizi etického kodexu státních zaměstnanců. To jsou příklady praktických výstupů aplikovaného výzkumného projektu, jejž aktuálně dokončuje Filosofický ústav AV ČR a který podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA. „Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká filozof Petr Urban. Více

právě vychází

    • teorie-vedy-theory-of-science

      Teorie vědy/Theory of Science

      Vol 43, No 1 (2021)
    • doba-prechodu

      Doba přechodu

      Michael Hauser

      Kniha analyzuje tendence a jevy, jež charakterizují dobu společenských změn po roce 1989. Michael Hauser v návaznosti na Gramsciho a Badiouovy teorie označuje toto období jako interregnum a předkládá svou vlastní komplexní teorii. Pro první období interregna byl typický neoliberalismus a postmodernismus, tyto dominanty se však postupně rozpadají. Doba postmodernismu končí kolem roku 2000, kdy se začínají šířit hybridní útvary jako populismus, identitární hnutí nebo Islámský stát. V umění se více prosazuje realismus. Po finanční krizi z roku 2008 se proměňuje i neoliberalismus, který nyní vyzývá k sebeobětování a ke konzervativní politice hodnot. V interregnu vznikla ontologie pravd a nekonečna Alaina Badioua. Jeho pojetí matematiky, politiky, umění a lásky však zároveň ukazuje za jeho horizont. Teorie interregna tak dovoluje dílo Alaina Badioua více docenit.

      Filosofia
    • dialog-o-shode-mezi-torou-a-svetskou-vedou-dopis-ve-veci-pruvodce-tapajicich

      Dialog o shodě mezi Tórou a světskou vědou. Dopis ve věci Průvodce tápajících

      Šem Ṭov ben Josef ibn Falaquera

      Recepci antické a středověké arabské filosofické tradice provázely v židovských komunitách (podobně jako ve společnosti křesťanské a muslimské) obsáhlé debaty týkající se vztahu rozumu a zjevení, přístupu k interpretaci autoritativních náboženských textů a začlenění filosofických spisů do tradičního vzdělávacího kurikula. Šem Tov ibn Falaquera (kolem 1225–1290), překladatel a autor řady hebrejských spisů popularizujících studium aristotelské filosofie, se do těchto debat aktivně zapojil především dvěma svými spisy: Dialogem o shodě mezi Tórou a světskou vědou, v němž se snaží obhájit filosofii jako legitimní zdroj poznání vedle židovské náboženské tradice, a dopisem, jímž vystoupil na obranu Maimonidova Průvodce tápajících během kontroverze, která se kolem tohoto díla rozpoutala na sklonku 80. let 13. století. Oba texty jsou v této publikaci představeny v českém překladu a zasazeny do kontextu Falaquerova díla a středověkých debat o vztahu mezi judaismem a filosofií.

      Filosofia
    • filozofski-vestnik-thinking-the-infinite

      Filozofski vestnik Thinking the Infinite

      D. Rabouin, J. N. Berankova, J. Š. Riha (eds.) s přispěním N. Nesbitta, M. Hausera
    • kontradikce-contradictions

      Kontradikce 1-2/2020

      Kobová, Ľubica a kol.
    • demokracie-a-obcanske-ctnosti

      Demokracie a občanské ctnosti

      Petr Hlaváček, Jan Kysela (eds.)

      Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti. Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.

      Academia
    • la-conscience-interne-de-la-langue

      La conscience interne de la langue

      Tomáš Koblížek

      Autor v knize tvrdí, že když mluvíme, stále vnímáme vlastní řeč. A pokud bychom ji nevnímali, nemohli bychom vůbec mluvit. Tímto fenoménem, vnímáním vlastní řeči, se zatím překvapivě nikdo podrobně nezabýval. Autor dále rozebírá fakt, že vlastní řeč vnímáme jako svého druhu jednání. A celá kniha končí určitým návrhem filosofické etiky jazyka.

      Kniha polemizuje s fenomenologií řeči M. Merleau-Pontyho a navazuje na „ordinary language philosophy“ J. L. Austina, kterou dále rozvíjí.

      V etické části se autor snaží přenést do filosofie jazyka starší diskusi o etice v umění a literatuře. Zde Tomáš Koblížek vychází z polemiky mezi Marthou Nussbaumovou a odpůrci etického přístupu k (literárnímu) jazyku.

      Kniha vyšla v řadě Philosophie et langage, kterou řídí francouzský teoretik jazyka Frédéric Cossutta

      Lambert - Lucas
    • play-philosophy-and-performance

      Play, Philosophy and Performance

      M. MacLean, W. Russell, E. Ryall (eds.) s přispěním A. Koubové, P. Urbana

      Play, Philosophy and Performance is a cutting-edge collection of essays exploring the philosophy of play. It showcases the most innovative, interdisciplinary work in the rapidly developing field of Play Studies.

      How we play, and the relation of play to the human condition, is becoming increasingly recognised as a field of scholarly inquiry as well as a significant element of social practice, public policy and socio-cultural understanding. Drawing on approaches ranging through morality and ethics, language and the nature of reality, aesthetics, digital culture and gaming, and written by an international group of emerging and established scholars, this book examines how our performance at play describes, shapes and influences our performance as human beings.

      This is essential reading for anybody with an interest in leisure, education, childhood, gaming, the arts, playwork or many branches of philosophical enquiry.

      Routledge