Trojice nadějných vědců FZÚ získala Prémii Otto Wichterleho pro rok 2021

Datum publikace
Autor
Kategorie aktualit
Perex

Naši kolegové Jan Berger, Maksym Buryi a Ladislav Chytka převzali na slavnostním ceremoniálu v pražské Lannově vile v úterý 29. června 2021 z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové prestižní akademickou prémii pro vědce do 35 let.

„Doufám, že to budete vy, kteří budou budoucnost Akademie zaštiťovat. Gratuluji vám k ocenění a byla bych hrozně ráda, kdybyste v Akademii v kariéře pokračovali,“ uvedla na slavnostním udílení předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Prémii Otto Wichterleho získalo celkem 24 vědců a Fyzikální ústav potvrdil vysokou vědeckou kvalitu a získal jednu osminu všech udílených cen, které jsou určeny perspektivním vědcům a vědkyním.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky se uděluje od roku 2002 a je pojmenována po profesoru Ottu Wichterlem, který byl prvním polistopadovým prezidentem Československé akademie věd.

 

Image
Jan Berger - Premie Otto Wichterleho
Popis

Jan Berger 

Ing. Jan Berger, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Elektrony, atomy a molekuly – to je svět Jana Bergera. Miniaturní, ale zásadní. Díky částicím menším než atom a jejich specifickému chování, které spadá do kvantové fyziky, lidé používají například navigaci či nebo mobilní telefony. Zvláštní chování kvantového světa vědci využívají pro rozvoj dalších špičkových technologií.

Za svou krátkou vědeckou kariéru si Jan Berger (nar. 1986) už připsal významný úspěch, když demonstroval první řízený přenos elektronu v rámci molekuly. Jde o přelomový výzkum, protože poznatky z toho experimentu mohou urychlit nástup kvantových technologií, jako třeba obrovské zrychlení počítačů. Mladý fyzik provedl náročné měření pomocí rastrovací mikroskopie a podepsal se tak jako první autor článku publikovaného v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Nanosvět zkoumal Jan Berger během studií na ČVUT i v rámci svého doktorského a postdoktorského programu. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR začal v roce 2011 při doktorském studiu v laboratoři Pavla Jelínka. Následně strávil dva roky postdoktorandského studia ve Švýcarsku, během kterého získal prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Fellowship, a v roce 2020 se vrátil do Fyzikálního ústavu AV ČR.

 

Image
Maksym Buryi Prémie Otto Wichterleho
Popis

Maksym Buryi 

Mgr. Maksym Buryi, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Maksym Buryi (nar. 1986) se dlouhodobě věnuje fyzice pevných látek. Zabýval se jí již během bakalářského a magisterského studia, poté jako doktorand, a nakonec i jako vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu AV ČR od roku 2011.

Mladý fyzik se zaměřuje na výzkum zvláštností zabudování aktivačních iontů do hostitelských sloučenin jak krystalických, tak amorfních. Kromě toho zkoumá také základní fyzikální procesy, které provázejí rentgenovým či UV zářením indukované přenosy nábojů a tvorbu bodových defektů v optických materiálech na bázi dielektrik a polovodičů. Výzkum těchto materiálů, objemových i ve tvaru tenkých vrstev či nanostruktur, přitom skýtá výrazný aplikační potenciál například v oblasti vývoje scintilátorů – detektorů ionizujícího záření.

Maksym Buryi ve své práci využívá kombinaci technik elektronové paramagnetické rezonance, luminiscenční a scintilační spektroskopie. Je zapojen do celé řady projektů Grantové agentury ČR.

 

Image
Ladislav Chytka Prémie Otto Wichterleho
Popis

Ladislav Chytka 

Ing. Ladislav Chytka, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

Poslední čtyři roky působí Ladislav Chytka (nar. 1987) zejména v oblasti astročásticové fyziky, tedy v oboru, který je mixem fyziky, astronomie a kosmologie. Kosmické záření, jehož některé částice mají rekordní energii, nejen měří, podílí se i na stavbách detektorů, které využívají optické teleskopy. Už čtyři roky spolupracuje na význačných mezinárodních projektech, např. na Observatoři Pierra Augera (Argentina), soustavě teleskopů nazvaných Cherenkov Telescope Array nebo nověji v observatoři gama záření Southern Wide-field Gamma-ray Observatory (Jižní Amerika).

Široké experimentální dovednosti a teoretické znalosti získal Ladislav Chytka během studií na ČVUT, následně při doktorském studiu na Univerzitě Palackého v Olomouci a při mezinárodních projektech. Pracoval i v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN), kde se podílel na simulacích tzv. dopředných detektorů experimentu ATLAS na urychlovači LHC (Large Hadron Collider/ Velký hadronový urychlovač) a na vývoji vysoce přesného detektoru času letu protonů. Na kurzu CERN School of Computing byl oceněn jako jeden ze šesti nejlepších studentů.

 

Tagy článku: