Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Erupce expandující do magnetického provazce
Autorský tým pracovníků Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové studoval případ uvězněné erupce, která byla doprovázena vzácným typem rádiového vzplanutí. Pozorování ukazují, že historie aktivní oblasti, v níž erupce vzplála, zřejmě zásadním způsobem ovlivnila její průběh a výsledek.
Prémii Otto Wichterleho obdržela Petra Suková z Oddělení galaxií a planetárních systémů
Čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů letos získalo prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2021. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile 29. června 2021, ceny laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
I u nás se svět vrací do normálu, a tak vás srdečně zveme na tradiční prohlídky pro veřejnost, které budou probíhat od soboty 26. června až do konce září, a to každou sobotu, neděli a státní svátek od 10, 13 a 16 hodin. Podrobné informace k prohlídkám na http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/prohlidky-pro-verejnost.
Jasný bolid za soumraku 17. června 2021 nad Bavorskem a JZ Čechami podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
Ve čtvrtek 17. června 2021 krátce před desátou hodinou večer středoevropského letního času proletěl nad východní částí Bavorska a JZ Čech jasný meteor - bolid. I když k tomuto úkazu došlo ještě na velmi světlé obloze, tak protože prakticky nad celou střední Evropou bylo jasno a dráha bolidu byla jak co se délky, tak hlavně trvání týče velmi dlouhá, tak tento vzácný přírodní úkaz vidělo velké množství náhodných svědků a zároveň také několik desítek z nich nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek 17. června večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Na čem pracujeme: ν Gem: hierarchická trojhvězda s hvězdou se závojem
Až velmi bohatý pozorovací materiál pořízený různými nejmodernějšími technikami měření v oboru stelární astronomie umožnil rozklíčovat podstatu proměnné hvězdy ν Geminorum. Petr Hadrava a Mauricio Cabezas z ASU byli členy rozsáhlého mezinárodního týmu, který odhalil, že tato hvězda je ve skutečnosti hierarchickou trojhvězdou, kde vnější složkou je tzv. Be hvězda.
Astrofyzici dnes s využitím velice citlivých instrumentů každoročně zaznamenají tisíce supernov, tucty gama záblesků a dokonce i zdroje gravitačních vln. Kvůli obrovským vzdálenostem od Země se tyto objekty jeví velice slabé, proto je k jejich pozorování zapotřebí velké dalekohledy. Nemusíte se tak obávat, že bude třeba vymýšlet nová a nová souhvězdí, velká většina těchto “nových” objektů je pouhým okem nepozorovatelná. Výjimka potvrzující pravidlo se však vyskytla na začátku května, kdy jasnost novy v souhvězdí Kassipeia s označením Nova Cas 2021 vystoupala až na 5 mag a několik nocí tak byla pozorovatelná i bez dalekohledu.
Na čem pracujeme: Unikátní uhlíkatý chondrit Flensburg
Meteority s rodokmenem představují zcela ojedinělé sondy umožňující mapovat geologické složení i minulost Sluneční soustavy. Jiří Borovička vedl tým, který analyzoval záznamy denního bolidu zachyceného v roce 2019 především nad územím Holandska a Německa, jež vyústil v pád velmi neobvyklého uhlíkatého bolidu.
Sluneční patrolní služba na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zaznamenala průběh částečného zatmění Slunce. Podívejte se na jednu z fotografií a také na video postupu Měsíce před Sluncem.
Na čem pracujeme: Těsné průlety hvězd kolem černé veledíry a jejich vliv na akreci
Blízké okolí černých veleděr v centrech galaxií v sobě zahrnuje nejen plyn nejčastěji zformovaný do podoby akrečního disku, ale také celou řádku hvězd nejrůznějších typů a vývojových stádií. Petra Suková v čele rozsáhlého týmu pracovníků z ASU studovala vliv průletů hvězd na akreci a procesy s ní spojené.
Prázdniny už budou zase příležitostí přijít na prohlídku ondřejovské hvězdárny. Pravidelné prohlídky pro veřejnost budou probíhat od července do září každou sobotu, neděli a státní svátek od 10, 13 a 16 hodin. Těšíme se na vás.
Zveme vás na ondřejovskou hvězdárnu, kde v její historické části budeme pozorovat částečné zatmění Slunce. Určeno pro širokou veřejnost a pro školní skupiny. S výkladem odborníků a zdarma. Pouze za jasného počasí. Od 11:30 do 13:45.
Aktuální informace k prohlídkám pro veřejnost na ondřejovské hvězdárně
"Muzea, galerie a památky jsou otevřeny. Podmínkou je, aby každý návštěvník měl uvnitř k dispozici 15 metrů čtverečních plochy. Musí mít také respirátor a musí udržovat rozestupy. Skupinové prohlídky jsou možné za stejných pravidel." S ohledem na velmi malé prostory uvnitř kopulí to v našem případě bohužel nemůžeme splnit, a proto zatím neotevíráme. Prohlídky pro veřejnost doufejme letos zahájíme, předpokládáme a doufáme od 1. července (každou sobotu, neděli a státní svátek v 10, 13 a 16 hodin), ale bude záležet především na vládních pravidlech rozvolňování. Zde najdete informace, jakmile se situace změní. Už se na vás těšíme.
Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Pozorování úkazu bude probíhat i na naší hvězdárně.
Výzkum původu prvků ve vesmíru s pomocí největšího českého dalekohledu
V květnu proběhlo zahajovací setkání zástupců evropských institucí zapojených do projektu ChETEC-INFRA (EU H2020), což je v překladu zkratka pro Chemické prvky jako stopy vývoje vesmíru – výzkumné infrastruktury pro jadernou astrofyziku. Členem tohoto konsorcia je také Astronomický ústav AV ČR, který je zapojen pomocí největšího českého dalekohledu o průměru 2 metry – Perkova teleskopu. České vědce zastupují vedoucí Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Brankica Kubátová, dále Dr. Marek Skarka a Dr. Tiina Liimets. Největší český dalekohled umístěný na observatoři v Ondřejově bude pozorovat různé typy objektů, abychom porozuměli tomu, jak byly vytvořeny prvky periodické tabulky. To nám dále umožní lépe porozumět vývoji vesmíru.
Pohled na Slunce - soutěž pro žáky a studenty (registrace 1.6. - 15.10. 2021)
V rámci přípravy Evropského slunečního dalekohledu je vyhlášena mezinárodní vzdělávací soutěž Pohled na Slunce. Tato soutěž je určena pro týmy žáků a studentů ve věku 14 -15 a 15 -16 let. Cílem soutěže je vyrobit informační grafiku s hlavním tématem Slunce, přičemž práce musí být v angličtině. Hlavní cenou je výlet na Kanárský ostrov Tenerife a návštěva tam umístěných evropských slunečních dalekohledů, a to opravdu stojí za to.
Přesně před deseti roky, v pondělí 16. května 2011 s sebou vzal americký astronaut Andrew Feustel poprvé do vesmíru známou českou pohádkovou postavičku Krtka. Na palubě raketoplánu Endeavour STS-134 a na Mezinárodní vesmírné stanici ISS spolu prožili úžasných 16 dnů. Zpátky na Zemi se vrátili ve středu 1. června 2011.
Nabízíme možnost vyzkoušet si pozorování s optickými přístroji na slunečním oddělení Astronomického ústavu v Ondřejově. Program je primárně určen studentům středních a vysokých škol, kteří tak můžou získat nové zkušenosti v oboru, který
studují či chtějí studovat. Může být ale zajímavý i pro zkušené astronomy amatéry. Stáž lze realizovat i v rámci studentských projektů středních škol či středoškolské odborné činnosti (SOČ).
To je téma nového dílu seriálu V záři hvězd. Vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR Mgr. Richard Wünsch, PhD. se věnuje mezihvězdnému prostředí a otázce, jakým způsobem v něm vznikají hvězdy.
Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?
10. února 2020 se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry.
Na čem pracujeme: Přenos energie v turbulentním proudění tekutin
Jakým způsobem a mezi jakými škálami se v turbulentním proudění přelévá energie? To bylo cílem studie vedené Petrem Hellingerem z ASU ve spolupráci s kolegy ze zahraničí. Práce studuje některé zásadní problémy nastávající v turbulenci tekutin.
Prohlídky pro veřejnost a školní exkurze zatím s odkladem
Za normální situace by už nyní na ondřejovské hvězdárně probíhaly školní exkurze a 1. května by začaly prohlídky pro veřejnost. Ale nestane se tak. Doufáme, že je zahájíme, bohužel ale se zpožděním.
Tuhle otázku si klade i Dr. Petr Kabáth, vedoucí skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Bylo by zvláštní, kdyby na Zemi existovaly jediné formy života v celém vesmíru. Ještě se ale nepodařilo najít důkazy o opaku. Vědci se proto soustřeďují na hledání dalších planetárních systémů, a to především takových, kde by mohl být možný život.
Rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav
V Československém časopise pro fyziku 2/2021 vyšel rozhovor s Dr. Petrou Sukovou, která v lednu tohoto roku byla oceněna Prémií Jana Friče za rok 2020.
Freya - meteorický radar na ondřejovské hvězdárně nebo německý radar včasné výstrahy z druhé světové války schopný zjistit vzdušný cíl ve vzdálenosti 120 km?
Vzpomínáte na tuhle "matraci" na radarové louce ondřejovské hvězdárny? Když vědecky "dosloužila", v roce 2019 z hvězdárny zmizela. Její osud tím ovšem neskončil. Brzy si tento radiolokátor budete moci po jeho renovaci prohlédnout ve vojenském muzeu v Lešanech.
Na čem pracujeme: Erupce expandující do magnetického provazce
Autorský tým pracovníků Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové studoval případ uvězněné erupce, která byla doprovázena vzácným typem rádiového vzplanutí. Pozorování ukazují, že historie aktivní oblasti, v níž erupce vzplála, zřejmě zásadním způsobem ovlivnila její průběh a výsledek.
Prémii Otto Wichterleho obdržela Petra Suková z Oddělení galaxií a planetárních systémů
Čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů letos získalo prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2021. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile 29. června 2021, ceny laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
I u nás se svět vrací do normálu, a tak vás srdečně zveme na tradiční prohlídky pro veřejnost, které budou probíhat od soboty 26. června až do konce září, a to každou sobotu, neděli a státní svátek od 10, 13 a 16 hodin. Podrobné informace k prohlídkám na http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/prohlidky-pro-verejnost.
Jasný bolid za soumraku 17. června 2021 nad Bavorskem a JZ Čechami podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
Ve čtvrtek 17. června 2021 krátce před desátou hodinou večer středoevropského letního času proletěl nad východní částí Bavorska a JZ Čech jasný meteor - bolid. I když k tomuto úkazu došlo ještě na velmi světlé obloze, tak protože prakticky nad celou střední Evropou bylo jasno a dráha bolidu byla jak co se délky, tak hlavně trvání týče velmi dlouhá, tak tento vzácný přírodní úkaz vidělo velké množství náhodných svědků a zároveň také několik desítek z nich nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek 17. června večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Na čem pracujeme: ν Gem: hierarchická trojhvězda s hvězdou se závojem
Až velmi bohatý pozorovací materiál pořízený různými nejmodernějšími technikami měření v oboru stelární astronomie umožnil rozklíčovat podstatu proměnné hvězdy ν Geminorum. Petr Hadrava a Mauricio Cabezas z ASU byli členy rozsáhlého mezinárodního týmu, který odhalil, že tato hvězda je ve skutečnosti hierarchickou trojhvězdou, kde vnější složkou je tzv. Be hvězda.
Astrofyzici dnes s využitím velice citlivých instrumentů každoročně zaznamenají tisíce supernov, tucty gama záblesků a dokonce i zdroje gravitačních vln. Kvůli obrovským vzdálenostem od Země se tyto objekty jeví velice slabé, proto je k jejich pozorování zapotřebí velké dalekohledy. Nemusíte se tak obávat, že bude třeba vymýšlet nová a nová souhvězdí, velká většina těchto “nových” objektů je pouhým okem nepozorovatelná. Výjimka potvrzující pravidlo se však vyskytla na začátku května, kdy jasnost novy v souhvězdí Kassipeia s označením Nova Cas 2021 vystoupala až na 5 mag a několik nocí tak byla pozorovatelná i bez dalekohledu.
