Veškerý obsah časopisu je publikován pod licencí CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek
Studie / Studies
Martin Hrdina [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]
Autonomizace české literatury
Historické vymezení události a zkoumání jejího průběhu na příkladu kritiky
https://doi.org/10.51305/cl.2021.01.01
Cílem textu je vytvořit předpoklady pro systematické zkoumání průběhu autonomizace umění v rámci české kultury. Odborná literatura povětšinou reflektuje výsledky tohoto procesu, jež byly markantní v době nástupu moderních směrů v devadesátých letech 19. století, samotný průběh autonomizačního procesu zejména v letech šedesátých až osmdesátých však dosud není zevrubně prozkoumaný. Autor článku po vymezení pojmu autonomizace umění poukazuje na sociologické a literárněhistorické výzkumy této problematiky ve francouzském prostředí (Pierre Bourdieu, Michael Einfalt) a v návaznosti na ně obrací pozornost ke kritice jakožto prameni, který je patrně klíčový pro poznání historického průběhu autonomizace české literatury. Opominuta nejsou ani vývojová specifika národně vymezované české kultury 19. století, která měla vliv na průběh autonomizace jednotlivých druhů umění.
The autonomization of Czech literature. A historical definition of the event and an investigation into its progress based on the example of criticism
The aim of this text is to create the preconditions for systematic research into the progress of autonomization of art within Czech culture. Specialist literature for the most part reflects the results of this process, which were striking during the time that modern trends were emerging in the 1890s, but the actual course of the autonomization process particularly from the 1860s to the 1880s has not yet been examined in any detail. After defining the concept of the autonomization of art, the author of the article refers to sociological and literary history research into this issue in the French milieu (Pierre Bourdieu and Michael Einfalt), and in this connection he focuses attention on criticism as a source that is obviously of key importance in acquiring a knowledge of the historical course of the autonomization of Czech literature. Nor does he neglect the specific developmental features of nationally-defined 19th century Czech culture, which had an influence on the way autonomization proceeded in individual types of art.
Robert Kolár [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]
Verš raného Karla Tomana
https://doi.org/10.51305/cl.2021.01.02
Studie se I) v návaznosti na práci Miloše Sedmidubského zabývá sylabickou nepravidelností (heterogenitou) Tomanových (a Vrchlického) básní, II) zaměřuje na Tomanovu ranou tvorbu a jednotlivé básně a sbírky (zejména Pohádky krve, 1898 a Torzo života, 1902) analyzuje z hlediska jejich metriky a strofiky. Materiálovou základnu tvoří přes 350 básní, rozdíly mezi jednotlivými soubory jsou ověřovány pomocí statistických testů. Sylabická nepravidelnost je vyjádřena pomocí entropie. Studie prokázala statisticky významný rozdíl hodnot entropie mezi Tomanovými před- a poválečnými sbírkami, mezi tvorbou Karla Tomana a Jaroslava Vrchlického, mezi Tomanovými časopiseckými básněmi z let 1895–1901 a 1903–1911; dále prokázala statisticky významný rozdíl podílu trochejských veršů v Tomanových básních do sbírek zařazených a nezařazených; statisticky významný rozdíl mezi délkou verše v Tomanových sbírkách Pohádky krve a Torzo života, stejně jako mezi podílem dvoudobých a třídobých veršů v těchto sbírkách. Studie neprokázala statisticky významný rozdíl hodnot entropie mezi Vrchlického básněmi z osmdesátých a devadesátých let, dále mezi hodnotami entropie Tomanových básní do sbírek zařazených a nezařazených (jedná se o básně z předválečného období).
Karel Toman’s early verse
I) Following on from work by Miloš Sedmidubský, this study deals with syllabic irregularity (heterogeneity) in Toman’s (and Vrchlický’s) poems.
II) It also focuses on Toman’s early work, analysing individual poems and collections (particularly Pohádky krve, Tales of Blood, 1898 and Torzo života, Torso of Life, 1902) in terms of their metrics and strophics. The material base is made up of 350 poems, and the differences between individual collections are checked by means of statistical tests. Syllabic irregularity is expressed in terms of entropy. This study has demonstrated a statistically significant difference in entropy values between Toman’s prewar and postwar collections, between Karel Toman’s and Jaroslav Vrchlický’s work and between Toman’s journal poetry from 1895–1901 and 1903–1911; it has also demonstrated a statistically significant difference between the proportion of trochaic verse in Toman’s poetry included and not included in collections; a statistically significant difference between the length of verse in Toman’s collections Pohádky krve and Torzo života, as well as between the proportion of binary and trinary verses in these collections. The study did not show a statistically significant difference in entropy values between Vrchlický’s poetry from the 1880s and the 1890s and those of Toman’s poetry that was both included and not included in collections (i.e. poems from the prewar period).
Texty / Texts
LIBUŠE HECZKOVÁ – KLÁRA KOUDELKOVÁ
Tři studie z kulturní sémiotiky
JURIJ M. LOTMAN
- Mluvená řeč v historicko-kulturní perspektivě
- Ke konstrukci teorie vzájemného působení kultur. Sémiotický aspekt
- Text a struktura publika
Recenze / Reviews
Transkulturní literární dějiny?
Václav Petrbok, Václav Smyčka, Matouš Turek, Ladislav Futtera: Jak psát transkulturní literární dějiny? — INGEBORG FIALOVÁ FÜRST
Literatura v mediální expozici
Richard Müller – Tomáš Chudý (eds.): Za obrysy média. Literatura a medialita – MARIANA PROUZOVÁ
Objevování Ameriky aneb rukopisy a tisky v raném novověku
Marta Hradilová — Andrea Jelínková — Lenka Veselá (eds.): Paralelní existence. Rukopisy a tisky v českých zemích raného novověku – KATEŘINA SMYČKOVÁ
Imagologická studia cestopisu — podnět pro literární historii žánru
Jan M. Heller: Obraz druhého v českém cestopise 19. století – VERONIKA FAKTOROVÁ
Karel Josef Pleskač: Život na Měsíci. Fantastický obraz – TOMÁŠ HORVÁTH
Kronika a glosy / Chronicle and glosses
„Číst znovu a znovu a z té nejprůzračnější hloubky odpovídat svým životem“. Za Marií Rút Křížkovou — ŠÁRKA GRAUOVÁ
Ladislav Nebeský (1937–2021) — ROBERT KOLÁR
Za Ludmilou Lantovou (19. 9. 1926 – 28. 2. 2021) — PAVEL JANOUŠEK
Nálezová zpráva o dalším otištění významného textu vrcholného baroka — JAN LINKA
Obhájené dizertace 2020 — TEREZA PULCOVÁ