Oddělení se věnuje historii i současným otázkám textologie a ediční praxe. Vedle vlastní ediční činnosti usiluje o rozvoj metodologických přístupů v oblasti vydávání novočeských literárních textů s akcentem na využití digitálních technologií (první projektem oddělení byla Česká elektronická knihovna).
Od roku 2007 se oddělení orientuje především na dlouhodobé vydavatelské projekty, jejichž cílem je koncepčně a za využití digitálních technologií zpracovávat edice novočeských autorů v tzv. vědeckých kritických vydáních v rámci projektu Kritická hybridní edice — realizace knižních a digitálních edic Petra Bezruče, Karla Jaromíra Erbena, Františka Gellnera, Karla Hlaváčka, Karla Hynka Máchy či Karla Tomana.
Členové oddělení od roku 2016 současně významně participují na přípravě svazků edice Česká knižnice, která je svým zaměřením orientována k širší čtenářské obci.
Bádání v oblasti epistolografické prohlubuje v rámci oddělení působící Tým pro výzkum korespondence Jakuba Demla.
Paralelně s ediční činností usiluje oddělení o kritické promýšlení teoretických otázek minulé i současné textologie a ediční praxe. Reflexe metodologických otázek z této oblasti se mimo publikovaní dílčích studií zúročuje především v samostatné ediční řadě Varianty.
Oddělení též každoročně organizuje Textologická kolokvia, která jsou diskusní platformou pro domácí badatele-editory. Členové oddělení současně realizují své individuální badatelské projekty a spolupracují s týmy z jiných oddělení ÚČL, dlouhodobě úzce či volněji spolupracují s předními univerzitními pracovišti v České republice, zvláště pak s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Katedrou informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze.
Významnou součástí činnosti oddělení je i řízení nakladatelské činnosti ÚČL AV ČR.
Týmové projekty
Probíhající:
Od pramene k edici. Zpřístupnění fondů české literatury a jejich využití v ediční praxi
Projekt NAKI II (MK ČR), identif. kód: DG16P02H033 (2016–2020)
Nositelé grantu: Památník národního písemnictví a Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
Cílem projektu je zpracování a internetové zpřístupnění reprezentativního výboru archivních fondů předních osobností české literatury 19. a první poloviny 20. století a vytvoření pracoviště, jež bude provádět soustavné zveřejňování dalších, z badatelského pohledu důležitých souborů digitálních kopií archiválií. Totéž pracoviště, koncipované v úzké koordinaci se specializovaným textologickým týmem, dále na základě nově vyvinuté komunikační platformy a postupů ověřených v rámci řešení projektu, zajistí průběžné poskytování podkladového materiálu pro přípravu svazků Kritické hybridní edice. Kromě zpřístupnění významného celku jedinečných kulturních hodnot nejširšímu okruhu zájemců (zejména prostřednictvím portálů www.badatelna.eu a www.esbirky.cz) projekt významně podpoří soustavnou vědeckou ediční přípravu klíčových literárních textů a souborů děl. Neméně významnou funkci pak bude plnit v souvislosti s ochranou kulturního dědictví. Před digitalizací bude přezkoumán fyzický stav archiválií a poškozené jednotliviny či rozsáhlejší celky fondů budou zařazeny do programů odkyselení ohroženého papírového materiálu či náročnějších forem restaurátorského ošetření. Ke klíčovým výstupům projektu bude patřit certifikovaná metodika upravující třídění a popis archivních celků české literatury sledovaného období s ohledem na specifický materiál. Metodika zahrne i základní instrukce týkající se výběru dokumentů vhodných k digitalizaci a přiblíží postupy pro přípravu podkladů k edičnímu zpřístupnění prioritních částí archivních fondů (zejména korespondence a rukopisů). V rámci projektu bude nově vyvinut software umožňující vzájemnou komunikaci a výměnu dat mezi archivním a textologickým pracovištěm. Další softwarová aplikace se bude týkat procesu přípravy kritických vědeckých elektronických edic. V rámci projektu budou připraveny dvě knižní edice tohoto typu a zveřejněny čtyři odborné články mapující aktuální stav tématu a průběžně prezentující výsledky projektu.
Kritická hybridní edice
Kritická vydání děl novočeské literatury
Kritická hybridní edice představuje badatelský projekt, jehož cílem je vydávání kriticky připravených souborů děl nebo jednotlivých textů významných autorů novočeské literatury. KHE pro prezentaci edičně zpracovaných textů využívá jak tradičního knižního média (pro zpřístupnění čtenářské edice), tak média digitálního (vědecká elektronická edice). Spojením tradičního knižního média a DVD je řešen jeden ze základních edičních problémů, napětí mezi čtenářským a vědeckým vydáním. V knižní podobě je prezentován autor formou čtenářské kriticky ověřené edice, a to ve výboru z celého jeho díla. Oproti tomu elektronická vědecká edice na DVD přináší celý textový korpus díla daného autora, a to počínaje rukopisnými náčrty, přes všechny rukopisné, popř. strojopisné verze, podstatné neautorské opisy, časopisecké otisky (včetně sborníků a almanachů), všechna knižní vydání za autorova života i znění v posmrtně vydaných edicích, jež přinášejí z textologického hlediska výrazné ediční zpracování. Důraz je kladen na pořízení a prezentaci co nejrozsáhlejšího fondu faksimilní podoby rukopisů (ve spolupráci s LA PNP v Praze). Vedle původní umělecké tvorby DVD obsahuje též prameny sekundární povahy (zvl. korespondenci) vztahující se k autorovu dílu a životu. Nedílnou součástí datového nosiče jsou i bibliografické soupisy a výběr ze sekundární odborné literatury (se zaměřením na dobovou recepci). Současně elektronická vědecká edice mapuje bohatou výtvarnou (zejména kreslířskou a grafickou) tvorbu autorů. Počítačová prezentace dovoluje přistupovat zcela odlišným způsobem zejména k problematice verzí jednotlivých textů a jejich různočtení. Elektronické řešení rovněž umožňuje široké využití hypertextových (a indexačních) odkazů a strukturovaných typů vyhledávaní.
Vydané svazky:
- Dílo Františka Gellnera (I.–II.) – elektronická edice 2012, vyšlo 2014
- Petr Bezruč: Slezské písně – elektronická edice 2014, vyšlo 2015
- Karel Hynek Mácha: Máj – elektronická edice 2019, vyšlo 2019
Připravované svazky:
- Dílo Karla Hlaváčka
- Karel Toman: Básnické dílo – elektronická edice 2020
- Karel Jaromír Erben: Kytice – elektronická edice 2020
KHE vydává ÚČL AV ČR ve spolupráci s nakladatelstvím Akropolis. Edice vzniká za spolupráce s Památníkem národního písemnictví v Praze a za podpory Ministerstva kultury České republiky a Grantové agentury ČR.
Ukončené:
Kritická hybridní edice Máchova Máje
GA16-02328S (2016–2019)
Cílem projektu je nové kritické vydání básně Máj Karla Hynka Máchy, klíčového díla novočeské literatury, v rámci ediční řady Kritická hybridní edice (zahrnující knižní čtenářské vydání + vědecké elektronické vydání) a rozvinutí metodiky této ediční řady. Předpokladem je prozkoumání historie textu básně, především rukopisu Máje, které poslední kritická edice (1959) neprovedla a vycházela ze staré faksimile. Je třeba podrobit rukopis paleografickému rozboru, dešifrovat přeškrtaný text, určit provenienci a účel pořízení (mylný je starší předpoklad, že rukopis byl určen pro cenzuru), a zvážit tak editologickou relevanci rukopisu. Komentáře edice a separátní studie přinesou nové informace o tzv. Náčrtu Máje, o Máchově jazyce a dobové pražské nakladatelské praxi a ediční historii Máchova textu. Naváže se tak na přerušenou badatelskou linii, která je zásadní pro rozvoj domácí textologie. Obsahem elektronické edice bude mj. kompletní dokumentace ke kritickému vydání.
Editologie: od náčrtu ke knize
GA ČR 14–31160S (2014–2018)
Cílem projektu je sestavení knižní publikace, která bude zaměřena výhradně na problematiku metodologie ediční práce a její snahou bude přinést aktuální pohled na textologii jako prakticky orientovanou pomocnou vědu filologickou (editologii). Výsledky analýz by se měly následně promítnout i ve vyšších patrech textové kritiky, soustředící se primárně na zkoumání a interpretaci historie textu. V samostatných kapitolách, jejichž uspořádání odráží průběh práce editora kritického vydání, tak budou analyzovány otázky jako např.: základní pojmy a předpoklady textologovy práce (text – umělecké dílo – dokument, autor, kompetence a typologie edičních přístupů), problematika časové a autorské atribuce, historie/geneze textu – manuskript (náčrt, čistopis), verze, varianta, redakce a problematika autorizace, tj. také otázky cenzury, redakčních vstupů a polarity tvůrčí a netvůrčí změny, volby výchozího textu a jeho historické identity, včetně problematiky kanonizace textu, typy vydání, především problematika čtenářského / vědeckého / diplomatického vydání v prostředí tištěných a digitálních médií, otázky jazykové přípravy, též definování chyby (mj. prostřednictvím versologické analýzy) a následné emendace porušeného místa.
Skrze zkoumání takto vymezeného okruhu dílčích problémů budou v druhé rovině rozvrženy základní typy edičních přístupů k materiálu, a to na základně modelového třídění podle editorovy orientace: a) historicko-dokumentární, b) estetická, c) autorsko-intencionalistická a d) sociologická (srov. např. P. L. Shillingsburg). Současně budou definována adekvátní řešení v rámci těchto edičních orientací.
Obraz české literatury v korespondencích a díle Jakuba Demla (II.)
GA ČR 14–32413S (2014–2018)
Bohatá rukopisná korespondence Jakuba Demla (1878–1961) představuje základní a převážně skrytý pramen k dějinám českého písemnictví. Pro dějiny české poezie, překladu či knižní kultury jsou prvořadé početné soubory vzájemných dopisů s básníkem Otokarem Březinou (z větší části je vydal Jakub Deml sám ve dvou svazcích, dnes již nedostupných, jednostranně pak Petr Holman v Březinově Korespondenci – jako oboustranný celek však ještě nikdy nevyšly), s kritikem F. X. Šaldou (vzájemné dopisy publikoval Literární archiv PNP v edici Květoslavy Neradové s komentářem Jiřího Němce v roce 1969; i tato edice je nedostupná, navíc badatelé později objevili další listy), s vydavatelem Josefem Florianem (nyní je známo přes 370 nepublikovaných dopisů, v samizdatu většinu Demlových listů přepsal Jaroslav Staněk, všechny Demlovy dostupné dopisy soustředil v diplomové práci Igor Pejchal) a spisovatelem Jaroslavem Durychem (kolem 300 dopisů, Durychovy listy vydal v samizdatu Václav Durych; výběr Demlových listů publikoval časopisecky Michal Charypar).
Cílem tříletého projektu je soustředit a uspořádat soubory všech známých vzájemných dopisů Jakuba Demla s Otokarem Březinou, F. X. Šaldou, Josefem Florianem a Jaroslavem Durychem, vytvořit na jejich základě čtyři rozsáhlé literárněhistorické studie a první dvě jmenované korespondence zpřístupnit v komentované edici v rámci knižní řady Korespondence Jakuba Demla (nakladatelství Dauphin); dále vytvořit interní příručku edičních postupů a nové poznatky shrnout při odborné konferenci.
Česká elektronická knihovna – Poezie 19. a počátku 20. století
Projekt by odstartován 1. dubna 1998, kdy nově vzniklé oddělení získalo u Ministerstva kultury ČR tříletý grant na vytvoření plnotextové databáze Česká elektronická knihovna – Česká poezie 19. století od thámovců po lumírovce. Poté, od 1. ledna 2001, obdržela pracovní skupina další grant, opět od MK ČR, tentokrát čtyřletý, na pokračování a dokončení úkolu. K 1. červenci 2004 získala grant od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR na projekt Česká elektronická knihovna – Poezie básníků debutujících v rozmezí let 1900–1918.
Výsledek prvního grantového úkolu (600 básnických sbírek) vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR s podtitulem Od thámovců po lumírovce roku 2002 ve formě CD-ROMu; druhý výstup plnotextové databáze s názvem Česká elektronická knihovna – Poezie 19. století (1 200 básnických sbírek), který propojil (doplněné a aktualizované) texty vydané na CD-ROMu s novou prací, byl zveřejněn již v internetové podobě. Výsledky třetího grantového úkolu byly průběžně včleňovány do stávající internetové plnotextové databáze s konečným názvem Česká elektronická knihovna – Poezie 19. a počátku 20. století. Takřka dvanáctiletá práce na úkolu skončila v prosinci 2007. Databáze české poezie obsahuje 1 700 titulů básnických knih vydaných v rozmezí více než půl druhého století a zájemci ji bezplatně přístupnou naleznou na adrese: www.ceska-poezie.cz.
Individuální projekty
Ukončené:
Tři kapitoly z dějin textologie a ediční praxe
(Mgr. Michal Kosák, Ph.D.)
Výstup tříletého grantového projektu Přehled textologie a ediční praxe (GA AV, 2007–2009) tvoří knižně publikovaná studie Podoby textologie (2010) o ediční praxi a dějinách novočeské textologie doplněná antologií významných dobových materiálů. Vývoj ediční praxe a textologie nové české literatury znamenají především tři zásadní diskuse: polemika kolem roku 1906, jíž se účastnili například Jaroslav Vlček, Jan Jakubec, Václav Flajšhans či František Bačkovský, diskuse odehrávající se v době druhé světové války a v době těsně poválečné, které mají svůj počátek v anketě Upravovat či neupravovat z časopisu Hovory o knihách (1939) a které vyústily návrhem Kritických a edičních zásad pro vydávání novočeských autorů z roku 1947; třetím klíčovým střetem je polemika nad vydáváním díla Petra Bezruče, která má své kořeny již v době před druhou světovou válkou, vrcholí však diskusí především mezi Oldřichem Králíkem a Felixem Vodičkou, Miroslavem Červenkou, Břetislavem Štorkem kolem roku 1966. Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit tato tři klíčová období novočeské textologie a editologie a v připojené antologii zveřejnit okomentované základní texty oboru.
Ediční řady a pravidelné akce
Edice Varianty
Edice Varianty si klade za cíl zpřístupňovat texty domácích i zahraničních textologů a editorů, a to jak současných, tak i klasiků oboru. Svazky jsou koncipovány jako výbory či soubory prací jednotlivých domácích i zahraničních osobností. Edice bude přinášet chrestomatie k jednotlivým aktuálním problémům textologického diskursu, přehledy aktuální situace oboru v různých jazykových oblastech a praktické ukázky nových edičně-textologických řešení (experimentální edice).
Dosud vyšlo:
Sv. 1: Miroslav Červenka: Textologické studie
Sv. 2: Michal Kosák a Jiří Flaišman: Podoby textologie
Sv. 3: Alexandr Stich: Sabina – Němcová – Havlíček a jiné textologické studie
Sv. 4: G. Thomas Tanselle: Principy textové kritiky
Sv. 5: Jiří Daňhelka: Textologie a starší česká literatura
Sv. 6: Dmitrij Sergejevič Lichačov: Textologie (Stručný nástin)
Sv. 7: Petr Komenda: Událost psaní (Slovo a tvar v poezii Františka Halase)
Sv. 8: Adéla Petruželková: Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém
Sv. 9: Michal Kosák, Jiří Flaišman a kol.: Editologie (Od náčrtu ke knize)
Sv. 10: Pierre-Marc de Biasi: Textová genetika
Sv. 11: Mojmír Otruba: Autor – text – dílo a jiné textologické studie
Sv. 12: Michael Špirit: Textologie dnes. (Příručka pro začínající editory)
Připravované tituly:
Sv. 13: Marek Přibil: Máchovské studie
Sv. 14: Martin Navrátil: Slovenská textologie
Sv. 15: Peter L. Shillingsburg: Editologie v čase počítačů
Edice E
Členové oddělení spravují internetovou stránku Edice E (http://www.ucl.cas.cz/edicee), která přináší převážně kolektivní starší publikace, na jejichž vzniku se v posledních více jak šedesáti letech podíleli pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Edice přináší sborníky konferenční, strojopisné a kongresové, antologie jako např. Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu či Avantgarda známá a neznámá, soubory děl jako Spisy Vladislava Vančury, Soubor díla F. X. Šaldy, Spisy K. H. Máchy, Spisy Boženy Němcové, Spisy Jana Nerudy, Spisy S. K. Neumanna či Spisy Jiřího Wolkera dále např. čtyřsvazkové Dějiny české literatury či bibliografické, slovníkové a ediční příručky. Publikace jsou zveřejňovány ve formátu PDF. V několika případech obsahuje edice i publikace ve formátu EPUB, např. sborník K historii Ústavu pro českou literaturu nebo román Vladislava Vančury Marketa Lazarová. Edice je budována od roku 2007.
Textologická kolokvia
Od roku 2009 oddělení každoročně pořádá setkání odborníků i zájemců o problematiku prezentace textu a další speciální textologické otázky.
I. textologické kolokvium: Otázky současné ediční praxe (Praha, 19. 11. 2009)
II. textologické kolokvium: K otázkám vydávání Máchova díla (Praha, 16. 12. 2010)
III. textologické kolokvium: Texty a varianty (Praha, 1. 12. 2011)
IV. textologické kolokvium: Edice korespondence: průniky, shody a rozdíly textologického a archeografického přístupu (ve spolupráci s MÚaA AV ČR, Praha, 20. 9. 2012)
V. textologické kolokvium: Umělecké dílo a jeho elektronická edice – film / hudba / divadlo / literatura (Praha, 3. 12. 2012)
VI. textologické kolokvium: Rukopis – náčrt – tvůrčí akt (ve spolupráci s FF UPOL, Olomouc, 26. 11. 2013)
VII. textologické kolokvium: Atribuce / kritika pramenů (Praha, 19. 12. 2014)
VIII. textologické kolokvium: Edice jako interpretace (ve spolupráci s ÚČLK FF UK, Praha, 18. 12. 2015)
IX. textologické kolokvium: Na téma České knižnice (Praha, 29. 11. 2016)
X. textologické kolokvium: Máj Karla Hynka Máchy (Praha, 28. 11. 2017)
XI. textologické kolokvium: Dílo jako ediční problém (Praha, 13. 12. 2018)
XII. textologické kolokvium: Možnosti elektronické edice. Ke koncepci elektronické hybridní edice (Praha, 17. 12. 2019)
Spolupráce:
-
Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze
-
Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
-
Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze
-
Památník Petra Bezruče v Opavě
-
Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Členové oddělení:
Mgr. Jiří Flaišman, Ph.D. (vedoucí oddělení)
Mgr. Hana Kosáková, Ph.D.
Externí spolupracovníci:
-
PhDr. Karel Kolařík, Ph.D.
-
Mgr. Kristýna Merthová
-
Mgr. Tereza Nováková
-
PhDr. Blanka Svadbová, CSc.