Povrch plodnic vřeckovýtrusných hub je často pokryt chlupy. Chlupy jsou jednobuněčné nebo příčně přehrádkované sterilní útvary, mohou být zúžené, válcovité, kyjovitě nebo hlavicovitě rozšířené, rovné, zahnuté, rozvětvené, s povrchem hladkým nebo strukturovaným, tenkostěnné nebo tlustostěnné, nesoucí apikální krystaly. Sety zpravidla jsou nerozvětvené, zašpičatělé, tuhé a tmavé. Chlupy a sety mají ochrannou funkci, zatímco přívěsky na plodnicích padlí a kazirohotvarých slouží k přichycení.
Doporučená a citovaná literatura:
ANTONÍN, Vladimír. Encyklopedie hub a lišejníků. Libri: Academia, 2006.
BRAUN, Uwe. Taxonomic manual of Erysiphales (powdery mildews). CBS Biodiversity series, 2012, 11.
JAKLITSCH, W., BARAL, H.-O., LÜCKING, R. & T. LUMBSCH (2016): Ascomycota. – In: JAKLITSCH, Walter, et al. Syllabus of Plant Families: Adolf Engler's Syllabus Der Pflanzenfamilien. Ascomycota. Borntraeger Science Publishers, 2016.
KOUKOL, Ondřej. Desmazierella acicola – současné rozšíření, význam a kryptická speciace. Mykologické Listy, 2013, 125: 15.
SEIFERT, Keith, et al. The genera of Hyphomycetes. Utrecht: CBS-KNAW Fungal Biodiversity Centre, 2011.
SVRČEK, Mirko. České druhy podčeledi Lachneoideae, čel. Pezizaceae.-Bohemian species of Pezizaceae subf. Lachneoideae. Národní museum, 1948.
Fruitbodies of Ascomycota often bear hairs on their surface. The hairs are one-celled or septate sterile elements. They may be pointed, cylindrical, clavate or capitate, straight, curved, forked, smooth or with structured surface, thin- or thickwalled, with or without apical crystals. Setae are generally non-forked, pointed, stiff and dark. Hairs and setae have protective function, while the function of appendages in powdery mildews and Onygenales is to attach.
-
Plodnice dlouhobrvky zdobené (Cyathicula coronata) na tlející bylinné lodyze. Foto M. Kříž
-
Pavučinovka zlatožlutá (Arachnopeziza aurelia) – plodnice (apotecia) a síť vláken (subikulum), které pokrývají substrát. Foto M. Kříž
-
Tlustostěnné a zašpičatělé chlupy kosmatky bradavčitovýtrusé (Scutellinia pseudotrechispora). Foto M. Šandová
-
Na vrcholu oblé chlupy mističky oranžové (Melastiza cornubiensis). Foto M. Šandová
-
Mistička oranžová (Melastiza cornubiensis). Foto M. Kříž
-
Plodnice žlutěnky hnojní (Cheilymenia stercorea) na srnčím trusu. Foto M. Šandová
-
Chlupy má žlutěnka hnojní (Cheilymenia stercorea) v dolní části rozvětvené. Foto M. Šandová
-
Eriopezia caesia (pavučinovkovité – Arachnopezizaceae). Usušené plodnice a vlákna subikula. Chlupy jsou v terénu bílé, po usušení žluté. Foto M. Šandová
-
Štětinatka jehlicová (Desmazierella acicola) – světle hnědé vrcholy parafýz vyčnívající nad vřecka a tmavší útvary čnějící z hymenia, tzv. hymeniální sety. Foto O. Koukol
-
Štětinatka jehlicová (Desmazierella acicola) – plodnice na tlející borové jehlici. Foto O. Koukol
-
Oranžovka vřetenovýtrusá (Byssonectria terrestris) roste na zemi v jehličnatých lesích, často poblíž výkalů zvěře. Její miskovité plodnice (apotecia) obklopuje plstnatý povlak z bělavých hyf. Ve středu fotografie jsou vlákna i apotecia poškozená okusem. Foto M. Kříž
-
Háčkovitě zahnuté chlupy druhu Hamatocanthoscypha laricionis (kustřebičkovité – Hyaloscyphaceae). Foto M. Šandová
-
Plodnice druhu Hamatocanthoscypha laricionis (kustřebičkovité – Hyaloscyphaceae). Foto O. Koukol
-
Pirotka (Pirottaea sp.) – hnědé chlupy na vnějším povrchu plodnice. Foto M. Šandová
-
Setozní zástupce rodu zďovka (Pleospora): vřecko, výtrusy, sety (měřítka odpovídají 10 μm) a plodnice (100 μm). Orig. M. Šandová
-
Peritecia chlupatky ovčí (Lasiosphaeria ovina) na dřevě. Foto M. Kříž
-
Přeslenitě větvené přívěsky na myceliu druhu Oncocladium flavum (Gymnoascaceae). Foto A. Kubátová
-
Větve přívěsku druhu Oncocladium flavum (Gymnoascaceae) jsou nazpět zahnuté. Foto A. Kubátová