Archiv aktualit

Jaké by to byly prázdniny bez pořádných gastro zážitků. Pokud jste už unaveni výletováním po horách nebo sluněním u rybníků a raději byste o sebe nechali trochu pečovat, přijde vám následující tip vhod. V srdci Prahy, kousek od zelené oázy Stromovky, stojí novorenesanční Lannova vila, která nabízí potěchu pro oči i chuťové buňky. V 19. století ji nechal postavit podnikatel a mecenáš umění Vojtěch Lanna, od roku 1957 však slouží k reprezentačním účelům Akademie věd. A navštívit ji – ať už jako kavárenský host, nocležník nebo fanoušek historie a umění – můžete i vy.

Čistá voda v laboratorních podmínkách prakticky nevede elektrický proud. Její vodivosti dosáhneme až následnou úpravou, například přidáním rozpuštěné soli. Kovovou vodu, tedy vodný roztok, který má stejné vlastnosti a vodivost jako kov, se dosud nedařilo v pozemských podmínkách vytvořit. Dokázal to až mezinárodní tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. K světovému úspěchu nakonec přispěl zcela netradiční přístup k letitému problému. Svá zjištění nyní výzkumníci publikovali v časopise Nature.    

Karlovarský kraj je proslulý svými zemětřesnými roji, naposledy se tam země znatelně chvěla letos v dubnu. Město Skalná nedaleko Chebu leží v epicentru této oblasti. Geofyzikální ústav AV ČR v něm zřídil expozici, která vysvětluje nejnovější poznatky o zemětřeseních v západních Čechách, způsoby i historii jejich měření. Součástí prohlídky je také návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, kde je umístěna seizmická stanice.

Životní cesta Šárky Mikmekové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR mířila z ocelového města Třince do metropole elektronových mikroskopů Brna. Klíčová však byla několikaletá zastávka v Japonsku, kde se prosadila v jedné z největších ocelářských firem světa. „Ocel má možná špatnou pověst, ale ráda bych zdůraznila, že jde o vysoce ekologický recyklovatelný materiál,“ říká v rozhovoru pro aktuální číslo časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

Obce na Břeclavsku a Hodonínsku zasažené tornádem 24. června 2021 se vypořádávají se situací, jakou nikdo z nás nepamatuje. Přírodní živel vzal lidské životy a zničil stovky domů. Už méně se ví, že udeřil v oblasti, která je nesmírně archeologicky cenná. Přímo v Mikulčicích, v jedné z postižených obcí, se nachází vědecká základna Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Budově se téměř nic nestalo, pohroma ale postihla některé ze zaměstnanců. Ústav jim nabídl pomoc a hledá možnosti, jak se zapojit do citlivé obnovy zástavby v historicky hodnotné lokalitě.

Svým výjimečným rozáriem uchvacuje Průhonický park, v němž sídlí Botanický ústav AV ČR, návštěvníky každé léto. Prohlédnout si lze historické odrůdy růží, popínavé i keřové růže, ale i bohatou kolekci polyantek, čajohybridů a miniaturních růží. Ale nejen těch. Na ploše 250 hektarů se v parku a přilehlé botanické zahradě nacházejí stovky druhů různých bylin a dřevin. Celé prázdniny se navíc v areálu konají zajímavé akce pro veřejnost. Například děti se můžou s aplikací Skryté příběhy zúčastnit hry Nejkrásnější park nebo zkusit najít kešku v rámci oblíbené soutěže vyhlášené stanicí ČT Déčko.

Jak vysvětlit náročná vědecká témata, aby je pochopilo i dítě? A vedle toho se nenudil ani dospělý? Recept na to našli tvůrci seriálu NEZkreslená věda. Do dnešního dne natočili 54 dílů, které zaznamenaly celkem přes sedm milionů zhlédnutí. Ten zatím poslední se věnuje loukám, lesům, jezerům i pouštím… Zkrátka ekosystémům a měl premiéru 12. července 2021.

Na louce se pasou jaci, opodál se tyčí stúpa v buddhistickém duchu a pomalu zde roste i budova inspirovaná tibetskou architekturou. Kdybyste měli lehce pocit, že se nacházíte kdesi v nitru Asie, jistě byste tím potěšili Jarmilu Ptáčkovou z Orientálního ústavu AV ČR. Právě ona si dala za úkol vytvořit na severu Čech místo, které umožní hlubší poznání asijských kultur. Přesvědčit se o tom můžete už tuto sobotu, 10. července, kdy se u Mikulášovic uskuteční festival Eastern Tunes. 

Měly by nám být celoživotní oporou, přitom se už krátce po dovršení dospělosti po neznatelných krůčcích bortí. Kosti ve vztahu k osteoporóze a také obezitě zkoumá Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR, jež se před několika dny stala držitelkou prestižního ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. V aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum nám pomohla proniknout až „na dřeň“ kosterního systému.

Zaplnit historii těmi, kdo ji skutečně prožili, si klade za cíl Databáze dějin všedního dne. Lze v ní nejen volně hledat, ale také do ní přispět. Projekt má na starosti Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR. Za svůj výzkum historické paměti a kultury vzpomínání obdržel loni Prémii Otto Wichterleho, která se uděluje perspektivním vědcům do 35 let.