Příspěvek popisuje trasu exkurze Českým krasem, kterou vodil 50 let studenty slavný přírodovědec, nedávno zesnulý Vojen Ložek (1925–2020). Trasa vede z Karlštejna do Srbska a studenti se zde seznámí s živou i neživou přírodou jedné z nejprozkoumanějších chráněných krajinných oblastí v České republice. Trasu můžeme procházet v jakémkoli ročním období.
K dalšímu čtení v Živě
Krok za krokem živou přírodou: Po stopách vývoje přírody Českého krasu (1995, 2)
Chráněná krajinná oblast Český kras – 40 let (2012, 3)
Za květenou Českého krasu (2012, 3)
Měkkýši lomů v Českém krasu (2012, 3)
Sklípkánek hnědý – pavouk roku 2013 (2013, 3)
Akát jako příklad uplatnění diferencovaného managamentu (2018, 5)
Rozhovor s Vojenem Ložkem u příležitosti jeho 90. narozenin (2015, 5)
Odkazy Vojena Ložka (2020, 5)
Doporučená literatura
ŽÁK, Karel a Václav CÍLEK. Český kras: klíč k české krajině : skály, voda, čas. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2381-0.
Videozáznamy filmu Hugo Habrmana: Český kras očima Vojena Ložka, část 1, 2, 3 a 4:
https://youtu.be/si5Cev0MDbU
https://youtu.be/FmJB1LxDtmM
https://youtu.be/oXo0NQ_11CE
https://youtu.be/_Fb9mQR9EBU
This article describes an excursion through the Bohemian Karst. This is where Vojen Ložek, a recently deceased famous naturalist, led his students for 50 years. The route leads from Karlštejn to Srbsko. Students will get acquainted with the animate and inanimate nature of one of the most explored Protected Landscape Areas in the Czech Republic. The route can be taken at any time of the year.
-
Parastratotyp, tedy pomocná hranice mezi silurem a devonem, je viditelný na Budňanské skále u Karlštejna v podobě vrásy připomínající ležaté písmeno M. Foto L. Juřičková
-
Do svahu zapadající vápencové lavice vytvářejí terásky, na kterých se udrží jen slabá vrstva půdy. Svah je navíc vystaven teplotním extrémům – vápenec se snadno rozpaluje a špatně udržuje vlhkost, což znesnadňuje zarůstání dřevinami a naopak umožňuje výskyt obyvatel skalní stepi. Bezobratlé živočichy i rozmanité druhy rostlin tu máme ve výši očí a na dosah ruky. Místo je proto ideální pro delší zastávku s podrobnějším výkladem a s praktickými ukázkami. Foto L. Juřičková
-
Na nízké křoviny lemující skalní step často vylézá jihovýchodoevropský plž papáskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis), která má na našem území severozápadní hranici rozšíření. Foto L. Juřičková
-
Na jižně či západně orientovaných svazích Českého krasu najdeme šipákové doubravy, jejichž vůdčí dřevinou je dub pýřitý neboli šipák (Quercus pubescens). Foto L. Juřičková
-
Na výslunných otevřených stráních lze potkat vzácného chrobáka vrubounovitého (Sisyphus schaefferi), což je jediný náš chrobák, který válí kuličku z trusu. Foto L. Juřičková
-
V naprosté většině lesů v Českém krasu je stále patrné pařezinové hospodaření, které zde bylo po staletí běžné. Ukazují to skupiny několika kmenů vyrůstající z dříve pravidelně ořezávaného pařezu. Foto L. Juřičková
-
Nejslavnější zdejší lesostepní lokalitou je Komárkova lesostep. Konsorcia dubu šipáku a teplomilných křovin tu vytvářejí mozaiku se stepními enklávami, na tomto místě s nápadně kvetoucí třemdavou bílou (Dictamnus albus). Foto L. Juřičková
-
Ve stinných roklích, do nichž jsou splachovány živiny z polí, se vyskytuje náročnější lesní plž zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostomos). Foto L. Juřičková
-
Bubovické vodopády překonávají vápencovou kaskádu, kde jejich voda sráží na meších či rostlinných zbytcích pěnovec. Potok se však v některých letech může zcela ztrácet. Foto L. Juřičková
-
Skalní řícení po nepovedeném odstřelu v lomu na Chlumu u Srbska se přirozeně revitalizuje. Najdeme zde již náročné epilitické druhy i obyvatele skalních stepí. Foto L. Juřičková