Jilská 1
110 00 Praha 1
tel.: (+420) 221 183 245
e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Rozkvět pražského vysokého učení založeného Karlem IV. přeťal rok 1409, kdy byl vydán Dekret kutnohorský. Ožehavý dokument měnil poměr hlasů na univerzitě ve prospěch Čechů. V jeho důsledku z Prahy odešli zahraniční studenti a mistři, což přispělo k úpadku akademického života. O situaci i kontextu doby hovořil Martin Nodl s Lucií Jahodářovou v časopise Živá Historie.
Celé interview si můžete stáhnout v PDF.
Martin Nodl poskytl k výročí 600 let čtyř artikuklů pražských rozhovor Mladé Frontě Dnes, ptal se Jan Bohata.
Celý text si můžete stáhnout v PDF.
Odborníci na studium středověku, medievisté Martin Šorm a Vojtěch Bažant z Centra medievistických studií, vyprávějí o humoru jako o fenoménu, který sice odráží svou dobu, ale upozorňují i na to, že naše představy o schopnosti předchozích generací dopustit se vtipu, který si na základě pramenů vytváříme, mají svá omezení.
Rozhovor najdete na webu Filozofické fakulty Small Talk.
Václav Žůrek společně s Tomášem Klimkem představili několik zajímavých a slavných středověkých rukopisů ze sbírek Národní knihovny v Praze.
V pořadu Hergot! si moderátoři povídali s Adamem Pálkou. Témata se dotýkala náboženských dějin 15. století - o společenských změnách, koncilech a situaci v českých zemích.
Co v nás zůstalo ze středověku? V čem jsme stejní jako naši předkové? Jak vnímali čas? Jak stáří? Jak se ve středověku udávalo, řešily sousedské nesváry, očerňovali protivníci či bojovalo o radnice? V čem to bylo podobné dnešku? Kde se vzal český nacionalismus a kdy vznikly první cestovky? O tom všem hovořil znalec života a mentality středověkého člověka, docent historie Martin Nodl v časopise Téma.
Celý rozhovor si můžete stáhnout ve formátu PDF (645 kB).
Pravidelné nedělní vysílání Divadla NaHraně, tentokrát s hosty Vojtěchem Bažantem a Martinem Šormem o hranicích smíchu ve středověku a knězem Vojtěchem Eliášem nejen o charitě v Libérii v době eboly.
S Martinem Nodlem o morových ranách, Danielu Landovi i o tom, proč dnes názory historiků nepadají na úrodnou půdu. Nejnovější kniha, kterou Martin Nodl připravil k vydání, nese trudný název Mor, flagelanti a vraždění Židů. V druhé polovině osmdesátých let ji ve švýcarské Basileji napsal český exulant František Graus. Vedle ní nakladatelství Argo, kde se Nodl redakčně stará o historickou literaturu, brzy vydá také Studie k počátkům husitského Tábora od legendy českého bádání o středověku, profesora Františka Šmahela. Právě on přitom stojí za Nodlovou volbou vystudovat historii a věnovat se témuž období.
„Středověké kultury nejsou zvláštní tím, že by se nějakým pevným rysem systematicky odlišovaly od kultur exotičtějších, starších nebo mladších. Definuje je to, že s nimi jako s ‚jinými' zacházeli lidé v pozdějších staletích." To na příkladu komična a vážnosti v literárních aktualizacích středověku z konce 19. století i v současnosti ukazují Vojtěch Bažant a Martin Šorm v článku „S panem Broučkem do středověku a zase zpátky. K dějinám humoru a korektnosti" v časopisu Vital (2/2020), jejž vydává Elpida, o.p.s.
Pavel Soukup provedl Tomáše Poláčka, redaktora magazínu Reportér, po historické Praze i zákrutami dění vzrušeného roku 1420. Z husitského tématu vznikl pilotní článek aktuálního vydání Reportéra.
Celý text si můžete přečíst na webových stránkách magazínu.
CMS © 2014 | webdesign / This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.