Edice Každodenní život. Svazek 76

Ve své původně disertační práci autorka řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. Přichází s tezí, že nacistická okupace se do charakteru české společnosti zapsala více, než jsme ochotní si připustit. Protektorátní období konfrontuje s první republikou i s poválečným Československem a zcela nově rozkrývá problematiku kontinuity a diskontinuity těchto těchto období ve vztahu k řešení sociálních problémů. V knize se pokouší odhalit, co měla společného pověstná politika"cukru a biče" Reinharda Heydricha s reálnou distribucí důchodů a přídavků, jak změna režimu ovlivnila dostupnost sociální a zdravotní péče a každodenní praxi sociálního pojištění pro obyvatelstvo v okupovaném prostoru Čech a Moravy stejně jako pro ty, kdo odtud odcházeli na nucenou práci do Německa. Na pozadí vzestupu českého a německého nacionalismu a formování nové české státní ideologie ve 30. a 40. letech 20. století se rovněž zabývá systémem, institucemi a nástroji, které vytvářely sociálně ochranný rámec péče o české a německé obyvatelstvo v protektorátu. Na příkladech politiky práce, zdraví a rodiny definuje dva základní znaky veřejnoprávní sociální politiky v protektorátu: princip rasismu a princip segregace péče podle národní příslušnosti. Dané téma pak Šustrová zasazuje do širších souvislostí kolaborace , legitimity režimu a proměn české národní ideologie.

Radka Šustrová (nar. 1986) v letech 2014–2019 pracovala v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. v. v. i. Nyní působí na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a na Univerzitě v Cambridge. Věnuje se dějinám sociálního státu, nacionalismu a ženským právům ve střední Evropě ve 20. století.