Dvě z Prémií Otto Wichterleho pro rok 2021, jimiž Akademie věd ČR oceňuje mimořádně kvalitní a perspektivní vědce do 35 let, směřují na Ústav organické chemie a biochemie AV ČR do rukou Dr. Elišky Procházkové a Dr. Tomáše Slaniny.
Eliška Procházková
Dr. Eliška Procházková ze skupiny NMR spektroskopie se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností látek, často kombinuje NMR s kvantově-chemickými výpočty. V současné době se věnuje vývoji nových NMR metod pro studium stereochemie bioaktivních molekul obsahujících fosfor.
Eliška Procházková (nar. 1987) započala svou vědeckou dráhu v laboratoři prof. Antonína Holého. Prošla několika obory od organické chemie přes biochemii až k NMR spektroskopii. Nové poznatky sbírala na postdoktorských stážích v Německu, Austrálii a Japonsku. Několik metod v tuzemsku zavedla, např. NMR kombinované s optickým vláknem, které vede světlo přímo do vzorku. Tato metoda poskytuje unikátní strukturní i kinetickou informaci o fotochemické reakci v reálném čase.
Pravidelně publikuje v prestižních vědeckých časopisech (dosud více než 40 publikací), v loňském roce např. práci v časopisu Angewandte Chemie o novém typu světlem aktivovaných molekulových přepínačů s dosud nejrychlejší pozorovanou rychlostí přepínání, které mohou být využity např. ve vývoji nových nanozařízení či fotoresponzivních materiálů.
Od roku 2020 je školitelkou doktorského studia oboru Fyzikální chemie na své alma mater, Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Tomáš Slanina
Dr. Tomáš Slanina, vedoucí výzkumné skupiny Redoxní fotochemie, se zaměřuje zejména na vývoj nových metodik pro kontrolu chemických a redoxních procesů pomocí viditelného světla, vývoj fotochemických a redoxních přepínačů a fotoaktivovatelných molekul.
Tomáš Slanina (nar. 1988) vystudoval organickou chemii na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorát získal na německé Univerzitě v Řezně a Masarykově univerzitě v Brně. Odborné a postdoktorandské stáže absolvoval mimo jiné na Kansaské univerzitě, Štrasburské univerzitě, Goetheho univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem nebo švédské Uppsalské univerzitě. Od roku 2019 vede v ÚOCHB juniorskou výzkumnou skupinu čítající v současnosti 14 členů, jejíž výzkum podporují dva mezinárodní a tři národní granty.
Během své kariéry obdržel řadu dalších ocenění, např. Cenu Josefa Hlávky (2020), Cenu Alfreda Badera za organickou chemii (2019), Cenu Evropské fotochemické společnosti (2016) či Cenu Jean-Marie Lehna za disertační práci v chemii (2015).
Dosud publikoval 28 vědeckých prací na téma fotochemie, fyzikální a organická chemie, které mají přes 800 citací. V roce 2020 se mj. podílel na práci publikované v Journal of American Chemical Society, která úspěšně objasnila proces přeměny excitovaného stavu benzenu.
