Ostatní

Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně třetina (35 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (23 %) oslovených. Alespoň první dávku očkování měla v době konání výzkumu za sebou přibližně šestina (16 %) oslovených, další téměř pětina (19 %) pak již byla kompletně naočkovaná. Zbylých 7 % občanů pak stále váhá.
Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění.

V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci. Poslední srovnatelný výzkum na toto téma proběhl v prosinci 2019, tedy před vypuknutím pandemie COVID-19, což je třeba mít na paměti při srovnávání výsledků v čase.

Více než tři čtvrtiny (77 %) českých občanů starších 15 let se v první polovině června 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Aktuálně se čeští občané nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (74 %) a zhoršení ekonomické situace České republiky (73 %).

Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině června 2021 česká veřejnost podobně optimistická jako v první polovině dubna. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávaly více než tři pětiny občanů (61 %), desetina (10 %) se obávala zhoršení a téměř čtvrtina (24 %) očekávala stagnaci současné situace.

58 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 42 % se ničeho neobává.

Nejčastěji obavy budí COVID-19 (22 % prvních + 9 % druhých odpovědí), obava o vlastní zdraví (14 % + 4 %), válka (8 % + 3 %), životní úroveň (5 % + 6 %).

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku nadpoloviční většina občanů považuje teroristy (53 %), mezinárodní organizovaný zločin (51 %), necelá polovina uprchlíky z jiných zemí (47 %), více než dvě pětiny radikální náboženská hnutí (42 %). Téměř dvě pětiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (38 %), krajní pravici i krajní levici téměř čtvrtina (24 %) a necelá pětina pak cizince žijící v ČR (18 %).

Narostl podíl, těch, kteří považují za bezpečnostní hrozbu Rusko (o 20 procentních bodů od listopadu 2018) a těch, kteří považují za hrozbu cizí zpravodajské služby (o 10 procentních bodů od listopadu 2019), a to pravděpodobně v kontextu po letošním odhalení útoku ruské vojenské rozvědky GRU na našem území ve Vrběticích v říjnu 2014.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se přibližně čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají o zdraví svých blízkých (81 %), omezení zdravotní péče mimo COVID-19 (80 %), téměř tři pětiny nedostatečné kapacity nemocnic (57 %), zhruba polovina o vlastní zdraví (52 %) a o málo více než pětina zhroucení zásobování (21 %).

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu  podrobněji zaměřilo na téma očkování proti onemocnění COVID-19. Většina české veřejnosti (59 %) se plánuje naočkovat v rámci probíhajícího dobrovolného očkování. Téměř dvě pětiny (38 %) českých občanů uvedly, že se „rozhodně nechají“ očkovat a zhruba jedna pětina (21 %) uvedla, že se „spíše nechá“ očkovat. Přibližně sedmina (14 %) uvedla, že „spíše nenechá“, o málo více než desetina (12 %) uvedla, že se naočkovat „rozhodně nenechá“. Desetina (10 %) respondentů uvedla, že už je naočkována, což odpovídá situaci v době výzkumu. 

Necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době COVIDu stejné, více než čtvrtina (27 %) uvedla, že se snížily, z toho 9 %, že značně. U 8 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie výrazně nemění.

Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině dubna 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než třetina (37 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze přibližně dvacetina (6 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM) bude v období od konce dubna do konce června 2021 sbírat data v rámci mezinárodního šetření Výzkum o situaci Romů v letech 2020-2021. Výzkum zadala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). FRA je nezávislá agentura EU, která nemá žádnou spojitost s národními vládami nebo orgány a která napomáhá tomu, aby se se všemi občany Evropské unie zacházelo důstojně a byla respektována jejich práva.

Více informací je v přiložené tiskové zprávě.