Naši kolegové Jan Berger, Maksym Buryi a Ladislav Chytka převzali na slavnostním ceremoniálu v pražské Lannově vile v úterý 29. června 2021 z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové prestižní akademickou prémii pro vědce do 35 let.
Ocenění za nejlepší videoabstrakt 2021 získal v soutěži časopisu Cells tým naší laboratoře biofyziky. Vítězná prezentace výstižně zachycuje obsah výzkumného článku, který vyšel v časopise Cells. Porota soutěže vysoce ocenila především inovativnost výzkumu, kvalitu videoprezentace a přihlédla i k hlasování čtenářů.
V kategorii nejlepší disertační práce se v letošní soutěži Cena Wernera von Siemense umístil na druhém místě Mgr. et Mgr. Libor Šmejkal, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění získal za práci s názvem „Topologická pásová teorie relativistické spintroniky v antiferomagnetech“, kterou vedl profesor Tomáš Jungwirth.
První cenu v kategorii „Výzkum v aplikované fyzice“ v letošním kole soutěže Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy získal soubor prací věnovaných porozumění dějům probíhajícím při ozařování izolantů svazkem velmi rychlých těžkých iontů. Významným podílem k úspěchu práce přispěl i Nikita Medvedev z našeho ústavu.
V rámci Noci vědců proběhla online vernisáž fotosoutěže Fyzikálního ústavu. Alexey Bubnov získal 2. místo za fotografii kapalného krystalu připomínající sluneční korónu.
Mezinárodní odborná komise udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2020 Pavlu Jelínkovi za jeho výzkum chemických vlastností molekulárních struktur na površích pevných látek. Hodnotitele zaujaly vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které nacházejí uplatnění v organické chemii.
Akademie věd ČR udělila v rámci programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace celkem sedm prémií Lumina quaeruntur. Mezi oceněnými je i Ippocratis Saltas z Centra pro kosmologii a fundamentální fyziku z Fyzikálního ústavu. Slavnostní ceremonie, při níž laureáty oceňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, se letos kvůli epidemiologickým opatřením odložila.
Otázku o vzniku života si lidstvo klade již velmi dlouho. Po tisíce let se hledáním odpovědi na ni zabývali mystici a náboženští myslitelé. K nim se později přidali spekulující filosofové. Přírodní a exaktní vědy vstoupily do ringu teprve nedávno. Systematický výzkum chemických a fyzikálních dějů, které pravděpodobně sehrály při vzniku života podstatnou roli, se rozvíjí až od poloviny minulého století. Jedná se o stále sílící směr interdisciplinárního výzkumu, jehož se účastní i náš ústav.
Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr v rámci obecné teorie relativity. Druhá část ceny míří k německému vědci Reinhardu Genzelovi a Američance Andree Ghezové za jejich objev supermasivní černé díry v centru naší galaxie.
