Kdo by neznal divizny? Jsou to statné rostliny s léčivými účinky, na něž odkazuje i české jméno rostliny. Rostlina uzdravuje, tedy divy činí. U nás roste devět druhů s několika poddruhy a několik kříženců, kteří mají sterilní pyl a nevytvářejí semena. Z nejznámějších jmenujme alespoň diviznu malokvětou, d. černou, d. knotovitou, d. sápovitou či d. velkokvětou, která se nejčastěji používá k léčbě průduškových onemocnění, při kašli či nachlazení pro své antibakteriální účinky.

Dnes vám představíme diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), která je v naší přírodě jediným druhem s jinými než žlutými květy. Její květy jsou tmavě fialové, někdy také růžové a můžete najít i jedince s květy bílými. Květy jsou sdruženy v květenství, které tvoří nepravý hrozen. Mezi diviznami nepatří k největším, dosahuje 35-65 cm, lodyhu má přímou, nevětvenou a pouze řídce olistěnou. Listy v přízemní růžici mají podlouhle vejčitou čepel, maximálně do 15 cm dlouhou a 8 cm širokou. Plodem je tobolka. Je to rostlina teplomilných oblastí, u nás roste v tzv. termofytiku, které zahrnuje naše nejteplejší oblasti, tedy jižní Moravu, kde je d. brunátná nejčastější, dále pak České středohoří, Žatecko, západní a střední Polabí a dolní Pojizeří. Divizna brunátná je u nás považována za ohrožený druh.

Na konci 18. století byla divizna brunátná první rostlinou, u níž byla pozorována self-inkompatibilita, tedy mechanismy bránící samoopylení a následně samooplození druhu. Experimentální pokusy s opylením vlastním pylem nevedly tedy k tvorbě semen. Tím je druh také výjimečný mezi diviznami, neboť např. u divizny malokvěté (V. thapsus) a d. knotovité (V. lychnitis) dochází k samoopylení běžně.

Zajímavostí je, že druh je u nás poměrně málo variabilní, ale při toulkách jižní či jihovýchodní Evropou můžete nalézt i rostliny se žlutými květy, které bývají zařazovány do poddruhu flavidum. Tyto rostliny mají také užší lodyžní listy a přízemní listy mají chlupatější.

Rostlinu s příběhem na měsíc červen s pro Vás připravila šéfredaktorka časopisu Nová Botanika Lenka Záveská Drábková. Pokud se chcete dozvědět další zajímavosti ze světa rostlin, můžete se podívat sem.