Zcela univerzální mikroskop bohužel neexistuje. V případě, že jsou použité metody založeny na podobném principu, však nebývá problém zobrazení téhož vzorku operativně pozměnit dle potřeby. Většinou je však nezbytné přizpůsobit požadavkům na výstup už samotný odběr a zpracování vzorku, které se u různých zobrazovacích metod často značně liší.
Pracovní listy použitelné k výuce najdete v přílohách níže v pdf souborech jako samostatné přílohy.
-
Nastavení Köhlerova osvětlení – co se ukazuje v zorném poli. Jako modelový preparát je použita larva klíštěte obecného (Ixodes ricinus) – zaostřete na preparát. Foto J. Bulantová
-
Nastavení Köhlerova osvětlení – co se ukazuje v zorném poli. Jako modelový preparát je použita larva klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Zaostřete na preparát a uzavřete polní clonu (spodní clona u zdroje světla). Zorné pole se zčásti zakryje. Foto J. Bulantová
-
Nastavení Köhlerova osvětlení – co se ukazuje v zorném poli. Jako modelový preparát je použita larva klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Zaostřete na preparát, uzavřete polní clonu (spodní clona u zdroje světla) a vertikálním posunem kondenzoru najděte pozici, kdy se na hraně clony tvoří modré nebo červené halo podle toho, zda je hladina ostrosti těsně pod/nad clonou. Ideálně, když halo vidíme co nejméně a hrana clony je ostrá. Nemá-li mikroskop polní clonu, položte na zdroj světla minci tak, aby obrys zčásti vstupoval do zorného pole. Průzor clony vystřeďte pomocí šroubů u kondenzoru. Foto J. Bulantová
-
Nastavení Köhlerova osvětlení – co se ukazuje v zorném poli. Jako modelový preparát je použita larva klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Zaostřete na preparát, uzavřete polní clonu (spodní clona u zdroje světla), vertikálním posunem kondenzoru najděte pozici, kdy se na hraně clony tvoří modré nebo červené halo podle toho, zda je hladina ostrosti těsně pod/nad clonou (ideálně, když halo vidíme co nejméně a hrana clony je ostrá). Nemá-li mikroskop polní clonu, položte na zdroj světla minci tak, aby obrys zčásti vstupoval do zorného pole. Průzor clony vystřeďte pomocí šroubů u kondenzoru. Následně otevřete polní clonu těsně za okraj zorného pole a upravte kontrast aperturní kondenzorovou clonou. Pozor na „přeclonění“ preparátu, při nepřiměřeném kontrastu se mohou objevovat artefakty (např. nečistoty). Foto J. Bulantová
-
Řasa rodu Micrasterias ve světelném mikroskopu s využitím různých kontrastovacích metod, při nichž je stejný objekt vykreslen pokaždé jiným způsobem: zde v základním módu, kdy je nastaveno ideální Köhlerovo osvětlení. Foto T. Macháček
-
Řasa rodu Micrasterias ve světelném mikroskopu s využitím různých kontrastovacích metod, při nichž je stejný objekt vykreslen pokaždé jiným způsobem: zde v temném poli. Foto T. Macháček
-
Řasa rodu Micrasterias ve světelném mikroskopu s využitím různých kontrastovacích metod, při nichž je stejný objekt vykreslen pokaždé jiným způsobem: zde ve fázovém kontrastu. Foto T. Macháček
-
Řasa rodu Micrasterias ve světelném mikroskopu s využitím různých kontrastovacích metod, při nichž je stejný objekt vykreslen pokaždé jiným způsobem: zde při použití Nomarského interferenčního kontrastu. Foto T. Macháček
-
Řasa rodu Micrasterias ve skenovacím elektronovém mikroskopu, kde vyniknou povrchové struktury. Foto J. Šťastný
-
Řasa rodu Chlorella z transmisního elektronového mikroskopu. Na základě hustoty tkáně a tedy i různých odstínů šedé rozlišíme buněčnou stěnu (BS), jádro (J), cytoplazmu (C) a chloroplast (Chl). Foto J. Bulantová
-
Koloniální zelená řasa rodu Volvox ve světelném mikroskopu s nastavením Köhlerova osvětlení. Foto J. Bulantová
-
Koloniální zelená řasa rodu Volvox – zobrazení červené fluorescence chlorofylu v jednotlivých buňkách kolonie ve fluorescenčním mikroskopu. Foto J. Bulantová
-
Koloniální zelená řasa rodu Volvox. V netradičním zobrazení kolonií v temném poli vyniknou detaily v nebývalé intenzitě. Foto J. Bulantová
