Jedním z důležitých poslání a funkcí Archeologického ústavu je péče o sbírkové předměty, v našem případě zejména o archeologické nálezy, a snaha o jejich fyzické zachování pro budoucí generace v rámci ochrany našeho kulturního dědictví.
Náplní práce nadstřediskové činnosti konzervátorsko-restaurátorské při ARÚB je provádění analytické konzervace zahrnující aplikaci komplexních metod sanační i preventivní konzervace s hlavním důrazem kladeným na konzervaci kovových artefaktů. K předmětům archeologické povahy je přistupováno těmi nejvhodnějšími a nejmodernějšími restaurátorsko-konzervátorskými metodami.
Tento moderní přístup k ochraně hmotných památek kulturního dědictví zahrnuje kromě vlastního konzervátorského zásahu, který má za cíl zpomalit na minimum degradační procesy a maximálně prodloužit životnost každého předmětu, i jejich detailní cíleně volený analytický materiálový a technologický průzkum s preferencí nedestruktivních metod (mikroskopie, traseologie, radiografie, nedestruktivní i destruktivní prvková analýza, případně i metalografie), k jejichž provádění disponuje pracoviště řadou vhodného přístrojového vybavení.
Mikroskopie a traseologie
Mikroskopie a traseologie umožňuje identifikovat, zkoumat a dokumentovat detailní morfologii artefaktů a mikroskopické stopy na povrchu předmětů, např. technologické stopy výroby a zpracování, stopy opotřebení, rezidua organických materiálů, korozní produkty atd. Detailní traseologickou analýzu povrchových stop včetně 3D modelu povrchu provádíme s pomocí forenzního traseologického mikroskopu LMI ToolScan. Velmi rychlý a detailní mikroskopický průzkum umožňuje digitální mikroskop Keyence VHX-5000. Ke standardní aplikaci mikroskopických metod disponuje pracoviště polarizačním mikroskopem Nikon Eclipse LV100POL a řadou stereomikroskopů (např. Nikon SMZ1500 a Nikon SMZ745T).
Rentgenografický průzkum
Rentgenografický průzkum slouží ke zjištění materiálového stavu archeologických nálezů, případně identifikaci pozůstatků výzdobných technik, které jsou ukryté pod vrstvou korozních produktů, vnitřních konstrukcí a struktur předmětů. Přichází na řadu ještě před započetím restaurátorských prací a je zajišťován pomocí kompaktního stacionárního mikrorentgenu případně mobilní rentgenové lampy ERESCO 160 MF-4R v kombinaci s digitálním detektorem (40×40 cm). Maximální rozměry kabiny jsou 145×50×44 cm, přičemž plocha snímatelná detektorem je 107×40 cm.
XRF analýza prvkového složení
K nedestruktivní analýze prvkového složení metodou XRF (X-Ray fluorescence) je využíván jak mobilní (pXRF), tak stolní XRF spektrometr (ED-XRF). Mobilní ruční spektrometr Niton Xl3t 980 dovoluje analýzu prvků rámcově od hliníku po uran přímo na archeologickém výzkumu nebo v laboratoři u libovolně rozměrných předmětů, případně vzorků v přenosném stojanu. Stolní spektrometr ElvaX Pro pak nabízí přesnější prvkovou analýzu od sodíku po uran. Velikost analyzovaných předmětů či vzorků je v tomto případě limitována rozměry komory o velikosti 33,5 x 22,5 x 8,5 cm.
Přístroje poskytují zcela nedestruktivní povrchové měření umožňující orientační zjištění materiálu slitiny nebo identifikaci určitých technologických postupů (např. pájení) či povrchových úprav (žárové zlacení, cínování, tausie atd.). V případě požadavku na přesnější výsledky je možné provést odběr a analýzu vzorků kovového jádra.
Výsledky analytické konzervace
Souborným výsledkem aplikace těchto analýz je pak komplexní materiálový a řemeslně-technologický posudek zkoumaného artefaktu, který mimo jiné často odhaluje také důležité a jedinečné informace o původních výrobních a výzdobných technologiích. Tyto závěry jsou pak u vybraných a z technologického hlediska zajímavých artefaktů verifikovány pomocí experimentální výroby jejich co možná nejvěrnějších rekonstrukcí.
Dalším polem působnosti analytické konzervace je např. rozebírání archeologických nálezů odebraných in-situ, zvláště souborů kovových předmětů, dále artefaktů výjimečné hodnoty, kovových nálezů s organickými rezidui atd., včetně jejich komplexní a detailní dokumentace před rozebráním i v jeho průběhu pomocí klasické fotografie, 3D fotogrammetrie, radiografie, CT atd.
Standardním výstupem konzervátorské činnosti jsou pak komplexní konzervátorské zprávy a u těch nejzajímavějších artefaktů rovněž vlastní vědecké studie.
V současnosti se pracoviště primárně soustřeďuje na provádění konzervačních a rekonzervačních zásahů na materiálu, uloženém ve fondech ARÚB, ale postupně a ve stále větší míře jsou konzervátorské či analytické služby pracoviště nabízeny i jiným sbírkotvorným institucím (viz ceník služeb platný k 1. 10. 2020).
Naši konzervátoři a restaurátoři
- Mgr. Petr Žákovský, Ph.D.
(vedoucí konzervátorsko-restaurátorské činnosti) - Martin Fořt, DiS.
- Michal Chovanec, DiS.
- Mgr. Matěj Kmošek, DiS.
- Mgr. Patrick Bárta
