- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
20. 5. 2020 Zpráva z longitudinálního výzkumu o vzdělávání navazujícího na šetření EDUin z prosince 2019
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ
Celou zprávu si můžete stáhnout ZDE.
Školy se zásadně liší v přístupu k hodnocení žáků. Pětina žáků není hodnocena vůbec, zato třetina je známkována i hodnocena slovně každý týden. Podíl žáků, u nichž rodiče uvádí, že jsou známkováni (polovina), je zhruba dvakrát vyšší než zjistila Česká školní inspekce v šetření mezi řediteli škol. To upozorňuje na problémy decentralizace základního vzdělávání, kde vznikají velmi odlišné postupy jednotlivých škol, a poukazuje na důležitost kvalitního metodického vedení.
Většina dětí zpracovává úkoly elektronicky. Nicméně, zhruba 3 % dětí nevlastní počítač nebo nemají kvalitní připojení, dalších 5 % se k počítači dostane jen sporadicky, protože počítač využívá jiný člen domácnosti. Tyto problémy jsou zhruba dvakrát častější u rodin s rodiči s nižším vzděláním. Distanční vzdělávání tak může bez asistence a investic do techniky znevýhodněných žáků vést ke zvýšení nerovností.
Skoro 40 % rodičů si myslí, že děti dostávají příliš mnoho zadané látky a úkolů. Častěji to uvádí rodiče na druhém stupni ZŠ a rodiče, kteří tráví s dětmi učením více než 2 hodiny každý den. Lze spekulovat, zda kontakt s výukou upozornil rodiče na problém přehlcení kurikula 2. stupně ZŠ, na který upozorňují někteří experti.
Učitelé z víceletých gymnázií využívají oproti 2. stupňům ZŠ více multimediálních forem aktivit (videokonference, videa natáčená učiteli, projekty žáků, kvízy apod.). Rozdíly mezi školami poukazují na důležitost sdílení dobré praxe nejen v rámci škol, ale také mezi školami.
Rodiče mají během pandemie nižší aspirace na vzdělání svých dětí, než měli před pandemií. Nyní chce jen 31 % rodičů, aby jejich dítě dosáhlo vysokoškolského vzdělání oproti 37 % v prosinci 2019 v panelu stejných respondentů. Aspirace klesly u více i méně vzdělaných rodičů.
Více rodičů než před pandemií (86 % vs. 73 %) si myslí, že úroveň českého základního školství je dobrá nebo relativně dobrá.