Aktuálně

Zářijová nezaměstnanost v období covid-19

5. 10. 2020 Podívejte se na graficky zpracované údaje ze září 2020

Grafické znázornění nezaměstnanosti na základě dat ze srpna 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

Shrnutí:

Podíl nezaměstnaných registrovaných úřady práce na populaci na konci září 2020 (3,8 %) byl oproti stavu na konci září 2019 vyšší o 1,1 procentních bodů (p. b.). U mužů o 1,2 p. b., u žen o 1 p. b.. Za výraznějším nárůstem u mužů zřejmě stojí jejich historicky nejnižší nezaměstnanosti v roce 2019 (Grafy 1 a 4) a ošetřovné, využívané mnohem více ženami-matkami.

Stagnace podílu nezaměstnaných osob byla dána podobným přílivem a odlivem nezaměstnaných, a to jak u mužů, tak i u žen (Grafy 2 a 3). Ve skupině mužů byl odliv nezaměstnaných překvapivě vyšší než v předcházejícím roce.

Nejvyšší meziroční tempo růstu nezaměstnanosti mezi muži vykazují profese služeb a prodeje, montérů, řemeslníků a opravářů. U žen tomu bylo obdobně, ale růsty jsou výrazně nižší. Oproti předcházejícím měsícům se však rozdíly mezi muži a ženami napříč skupinami povolání snížily (Graf 5).

Zdaleka nejvyšší profesní míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Covid-19 krize nejvíce zasáhla profese Řemeslníci a opraváři a Obsluha strojů a zařízení, montéři, ale míra nezaměstnanosti v nich je stále nízká. Krize covid-19 se zatím nejméně dotkla skupiny Specialisté (Graf 6).

Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–50 let. Mezi ženami vykazují nejvyšší tempa růstu věkové skupiny okolo důchodového věku. Dopad institutu ošetřování člena rodiny dočasně rozšířeného v době covid-19 již z dat není tak zřetelný jako v předchozích měsících (Graf 7).

Výraznější tempo růstu zaznamenali středně vzdělaní (zejména bez maturity, ale i lidé s maturitou), a to primárně muži. Vyšší tempo růstu zaznamenali také muži se základním vzděláním (Graf 8).

Podíly dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 od nástupu krize rostou a jsou tradičně vyšší u žen. V září toto tempo růstu však zpomalilo (Graf 9).

Navzdory očekávanému ekonomickému útlumu úřady práce stále hlásí vysoký počet volných pracovních míst (Graf 10). Oproti stavu v srpnu však vidíme nízký pokles volných pracovních míst.

Česko vykazuje nejnižší míru obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU a od počátku krize covid-19 vykazuje i její nejnižší nárůsty (Graf 11).

Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. V posledním z nich narostl podíl nezaměstnaných osob od února 2020 nejvíce, o 2 p. b., v závěsu je nově Hlavní město Praha s nárůstem o 1,5 p. b. (Graf 12).