- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Červencová nezaměstnanost v době covid-19
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>8. 8. 2020 Podívejte se na údaje z července 2020
Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z července 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.
Podíl nezaměstnaných registrovaných úřady práce na populaci na konci července 2020 (3,8 %) byl oproti stavu na konci července 2019 vyšší o 1,1 procentních bodů (p. b.). U mužů o 1,3 p.b., u žen o 0,9. Za výraznějším nárůstem u mužů zřejmě stojí jejich historicky nejnižší nezaměstnanosti v roce 2019 (Grafy 1 a 4) a ošetřovné, využívané mnohem více ženami-matkami.
Růst nezaměstnanosti táhl příliv nezaměstnaných mužů, přičemž počet osob vyřazených z evidence úřadů práce byl na úrovni stejného měsíce před rokem (Grafy 2 a 3).
Nejvyšší meziroční tempo růstu nezaměstnanosti mezi muži vykazují profese služeb a prodeje, montérů, řemeslníků a opravářů. U žen tomu bylo obdobně, jen tempa růstu jsou výrazně nižší (Graf 5).
Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme v nejmladších kategoriích a s rostoucím věkem klesají. Mezi ženami vykazují nejnižší tempo růstu střední věkové skupiny, podobně jako v předchozích měsících. Zřejmě jde o dopad institutu ošetřování člena rodiny (Graf 6) dočasně rozšířeného v době covid.
Výraznější tempo růstu zaznamenali středně vzdělaní (zejména vyučení, ale i s maturitou), a to primárně muži. Vyšší tempo růstu zaznamenali také muži se základním vzděláním (Graf 7).
Podíly dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15-64 jsou tradičně vyšší u žen. Tento podíl od nástupu krize covid-19 pomalu roste (Graf 8).
Navzdory růstu nezaměstnanosti na trhu práce přetrvává vysoký počet registrovaných volných pracovních míst (Graf 9). Nabízí se otázka, do jaké míry jsou údaje v registru aktuální.
Česko od počátku krize covid-19 vykazuje v rámci EU nejnižšími nárůsty obecné míry nezaměstnanosti (Graf 10).
Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. V posledním z nich narostl podíl nezaměstnaných osob od února 2020 nejvíce, o 2,3 p. b. (Graf 11).