Aktuálně

Říjnová nezaměstnanost v období covid-19

5. 11. 2020 Podívejte se na graficky zpracované údaje z října 2020

Grafické znázornění nezaměstnanosti na základě dat z října 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

Shrnutí:

Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci října’20 (3,7 %) byl oproti říjnu‘19 vyšší o 1,1 procentních bodů (p. b.). U mužů o 1,2 p. b., u žen o 1 p. b. Za výraznějším nárůstem u mužů zřejmě stojí jejich historicky nejnižší nezaměstnanosti v roce 2019 (Grafy 1 a 4) a ošetřovné, využívané více ženami.

Stagnace podílu nezaměstnaných byla dána podobným přílivem a odlivem nezaměstnaných, jak mužů, tak žen(Grafy 2 a 3).

Nejvyšší meziroční tempo růstu nezaměstnanosti mezi muži vykazují profese služeb a prodeje, montérů, řemeslníků a opravářů a nově i technických pracovníků. U žen tomu bylo obdobně, s nižšími růsty. Genderové rozdíly napříč profesemi se však snížily (Graf 5).

Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Řemeslníky a opraváře a Obsluhu strojů a zařízení, montéry, byť jejich míra nezaměstnanosti je stále nízká. Nejmenší dopad byl na Specialisty (Graf 6).

Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20-50 let. Mezi ženami vykazují nejvyšší tempa růstu lidé kolem důchodového věku. Dopad institutu ošetřování člena rodiny dočasně rozšířeného v první vlně covid-19 již není zřetelný jako dříve (Graf 7).

Výraznější tempo růstu zaznamenali lidí bez maturity i s maturitou, a to primárně muži. (Graf 8).

Podíly dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let od nástupu krize rostou a jsou tradičně vyšší u žen (Graf 9).

Navzdory očekávanému ekonomickému útlumu úřady práce stále hlásí vysoký počet volných pracovních míst. Oproti září je patrný mírný pokles. Je otázka, nakolik jsou údaje aktualizovány (Graf 10).

Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, ale výrazně pomaleji než před rokem. To se více projevilo u dlouhodobě nezaměstnaných. Oproti loňsku se více zpomalily odchody během prvních 3 měsíců nezaměstnanosti u žen a v průběhu 3–6 měsíců u mužů (Graf 11).

Česko vykazuje nejnižší míru i růst obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU od počátku krize covid-19 (Graf 12).

Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. V posledním narostl podíl nezaměstnaných od února’20 nejvíce (+2 p. b.), v závěsu je Praha s nárůstem o +1,5 p. b. (Graf 13).