- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Grantová podpora a doktorské studium na Univerzitě Karlově
26. 10. 2020 Studie zkoumá, jaký dopad má grantová podpora na studium doktorandů na Univerzitě Karlově.
Konkrétně zjišťujeme, jestli poskytnutí grantu doktorským studentům na UK pomáhá častěji dostudovat a za jak dlouho. Výsledky ukazují, že díky grantu dostuduje místo 60 % studentů 70-80 %. Zároveň pozorujeme mírné prodloužení doby studia. Studentům lékařských věd pomáhá grantová podpora o něco méně, ačkoliv rozdíl není statisticky významný.
Více informací naleznete ve studii samotné ZDE.
V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Studenti kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol.
Tato studie jako první v České republice zkoumá vztah mezi grantovou podporou doktorandů a dalším studiem. Konkrétně mírou dokončení a délkou studia na Univerzitě Karlově. Efekty zkoumáme za celou univerzitu a za sekce, což je hlavní dělení v rámci grantové agentury podle oblasti výzkumu (společenské, přírodní a lékařské vědy). K analýze využíváme data Grantové agentury Univerzity Karlovy za roky 2010–2013. Do její soutěže během svého studia typicky podá projekt třetina až polovina doktorandů. Z přihlášených však podporu získává jen přibližně třetina.
V analýze porovnáváme jinak podobné studenty s a bez grantové podpory. Používáme metodologii párování, která na základě charakteristik studentů a jejich výzkumných projektů páruje co nejpodobnější studenty, kteří grantovou podporu získali, s těmi, kteří o ni žádali, ale nezískali ji. Nicméně ani tato metodologie nezaručuje odhad kauzality, a tak výsledky interpretujeme jako nekauzální vztah grantové podpory a dalšího studia.
Naše zjištění ukazují, že grantová podpora měla pozitivní vztah s mírou dokončení studia. Studenti s grantovou podporou měli o 10–20 procentních bodů vyšší míru dokončení. To znamená posun z míry dokončení kolem 60 % u studentů bez grantové podpory na 70–80 % u studentů s grantovou podporou. Vztah byl pozitivní u všech oborových sekcí kromě lékařských věd, ale s ohledem na nízký počet pozorování nebyl ani u jedné sekce statisticky významný.
Studenti s grantovou podporou dokončovali studium o 3–7 měsíců později než podobní studenti, kterým podpora přiznána nebyla. V sociálních a přírodních vědách není vztah kvůli omezené statistické věrohodnosti dostatečně průkazný. V lékařských vědách podpoření studenti dokončovali o více než rok později než podobní nepodpoření studenti. Podpoření studenti také dokončovali přibližně o 10 procentních bodů méně do 3–4 let od zahájení, tedy ve standardní době studia. To představuje pokles z 28 % u nepodpořených na 18 % u podpořených.
Pozitivní vztah mezi grantovou podporou a výsledky studentů naznačuje, že grantová podpora může být efektivním nástrojem podpory. Je však třeba brát v úvahu možné dopady na délku studia.
Tuto studii, první v České republice, je třeba chápat jako pilotní. Při použití delší časové řady, více dat o kariéře studentů anebo informací z rozhodovacího procesu grantové agentury by se daly hledat odpovědi na řadu dalších velmi zásadních otázek. Např. (1) Má grantová podpora kauzální dopady na studium a jaké? (2) Má stejný dopad na všechny typy studentů (např. studenti různých skupin a oborových sekcí)? (3) Má grantová podpora dopady na další kariéru studentů a publikační činnost? (4) Jak grantová podpora vzájemně interaguje s dalšími formami podpory studentů? (5) Je grantová podpora stejně přínosná i na dalších vysokých školách v České republice?
Podobným způsobem by se měla vyhodnocovat i grantová schémata jiných poskytovatelů projektové podpory na výzkum v akademické sféře jako například Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky, Agentury pro zdravotní výzkum České republiky, jednotlivých ministerstev či operačních programů Evropské unie apod.
Kontakty pro média:
Blanka Javorová
E-mail: blanka.javorova@cerge-ei.cz
Tel.: +420 - 602 698 440
IDEA při CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.