- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Průvodce seniora
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>26. 7. 2018 Jak neprodělat při předčasném odchodu ze zaměstnání? O tom je nová studie Jiřího Šatavy
Český důchodový a sociální systém nabízí seniorům několik let před dosažením řádného důchodového věku řadu možností pro případ, kdy ztratí práci nebo se rozhodnou kvůli zdravotním, rodinným či pracovním důvodům z práce odejít.
Pro drtivou většinu seniorů je však vyhodnocení finanční výhodnosti jejich možností velmi obtížné. Stát občanům totiž potřebné informace v dostatečně srozumitelné formě zatím neposkytuje.
Tato studie vyčísluje finanční důsledky šesti základních možností pro několik typizovaných seniorů, kteří dva roky před dosažením řádného důchodového věku odešli z práce „dohodou“. Navíc nastiňuje i jejich nefinanční podmínky a důsledky jejich možností. Ideální kompromis mezi finančními a nefinančními dopady jednotlivých možností je již ponechán na preferencích a volbě konkrétního seniora.
Ukazuje se, že řešení situace po předčasném odchodu ze zaměstnání, přinejmenším z finančního pohledu, představuje velmi důležité rozhodnutí v životě seniora. Jeho celkové budoucí čisté reálné příjmy, které se odvíjejí od jeho rozhodnutí, se totiž mohou lišit až o stovky tisíc korun.
Jako finančně nejvýhodnější se pro všechny typizované seniory ukazuje možnost, o které většina z nich pravděpodobně neví: přijetí práce za 70 % předchozí hrubé mzdy a pobírání předdůchodu. Tato možnost všem typizovaným seniorům zaručuje nejvyšší měsíční příjmy před i po dosažení důchodového věku. Starobní důchod seniora je u této možnosti stejný, jako kdyby o původní lépe placenou práci nepřišel. Jeho příjmy v předdůchodovém věku jsou při započtení předdůchodu dokonce vyšší.
Více ve studii "Průvodce seniora: Jak neprodělat při předčasném odchodu ze zaměstnání"
Kontakt pro média:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i.
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 005 146, Mobil: +420 602 698 440
Web: https://idea.cerge-ei.cz/
www.facebook.com/ideacerge
Poznámka pro editory:
O IDEA: Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR je nezávislý think-tank zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorie. IDEA vznikla z iniciativy a pod vedením prof. Jana Švejnara. Další informace nahttp://idea.cerge-ei.cz/. Sledujte nás také na facebooku https://www.facebook.com/ideacerge.