- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Práce z domova: možnost, nebo nutnost?
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>20. 4. 2021 Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v ČR během pandemického roku 2020
Přečtěte si naši novou studii Práce z domova: možnost, nebo nutnost? a dozvíte se více
SHRNUTÍ
- Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v České republice během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Ukazuje, jak s přechodem na práci z domova souvisí charakteristiky pracujících, jako jsou vzdělání, odvětví, pohlaví, péče o menší dítě v domácnosti. Analýza také odhaluje vnímané překážky a výhody práce z domova.
- Podíl pracujících z domova silně koreloval s vývojem epidemiologické situace. Během první (jarní), zdaleka nejmenší vlny pandemie, dosáhl podíl zaměstnanců pracujících z domova 40 %. Během diametrálně větší vlny na podzim už jen 30 %. Pravděpodobnost přechodu na práci z domova výrazně souviselo s úrovní vzdělání a odvětvím, respektive s profesí.
- Přechod na práci z domova byl u vysokoškolsky vzdělaných o 20 procentních bodů (p. b.) pravděpodobnější než u pracovníků s maturitou a o celých 40 p. b. vyšší než u pracovníků bez maturity. Přechod na práci z domova v odvětvích peněžnictví a IT a školství byl oproti obchodu a službám o 20 p. b. pravděpodobnější. Nejmenší výskyt přechodů na práci z domova vykázaly sektory průmyslu a zemědělství (o cca 8 p. b.). Celkově byl přechod na práci z domova v průběhu podzimní epidemické vlny (o 5 p. b.) méně častější než na jaře.
- Hlavním důvodem nevyužití práce z domova byl charakter práce. Pouze desetina respondentů také uvedla, že pracovala raději na pracovišti, protože jim to více vyhovovalo. Stejný podíl uvedl, že jim zaměstnavatel práci z domova neumožnil.
- Pracující z domova spatřovali výhody této formy práce zejména v časové flexibilitě a čase ušetřeném na dojíždění do práce. Zároveň tito v průměru uváděli, že jejich produktivita byla na podobné úrovni, jako kdyby pracovali na pracovišti. Ženy dokonce v průměru vykazovaly produktivitu práce doma o něco vyšší. Výraznější podíl mužů s menšími dětmi uváděl, že se doma hůře soustředili na práci.
- Většina pracovníků by ráda do budoucna pracovala distanční formou přibližně polovinu svých úvazků, a to i ti, kteří během roku 2020 práci z domova nevyužili.
- Vyšší podíl práce z domova neznamenal bezpečnější chování v rámci firemních informačních systémů. Skoro polovina pracujících z domova nemusela dělat žádné změny v IT bezpečnosti ani kvůli zaměstnavateli, ani nezměnili svoje vlastní chování. Největší důraz na bezpečnost byl kladen v odvětví IT a financí, nejmenší ve školství a kultuře.
- Nejvýraznější výskyt přechodu na práci z domova nastal zejména u pracovníků s vyšším vzděláním pracujících na pozicích, které tento přechod dovolovaly. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by se práce z domova v době post-pandemické výrazněji rozšířila oproti stavu před rokem 2020. Brání tomu především struktura české ekonomiky, a tedy charakter vykonávané práce. Výraznější změny lze očekávat až s případným nástupem fenoménů Průmyslu 4.0. Ten však bude podmiňovat další rozvoj informačních technologií a dostatečná úroveň digitální gramotnosti a schopnost většiny pracovníků digitální technologie využívat.