- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Politickým opatřením lze měnit zažité stereotypy
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>12. 3. 2018 Ve společnosti doposud převládá názor, že ženy se mají více věnovat rodině a muži profesní kariéře. Většímu zapojení mužů do péče o děti mohou někdy bránit i postoje jejich nejbližšího okolí.
V Německu provedený výzkum zkoumá vliv změny nastavení pravidel pro čerpání rodičovské dovolené na vývoj názorů na role mužů a žen ve společnosti. Politické opatření z roku 2007, které motivuje otce k čerpání rodičovské dovolené, způsobilo nejen razantní nárůst čerpání rodičovské dovolené ze strany otců, ale mělo vliv i na postoje generace prarodičů k tradičnímu rozdělení rolí mužů a žen. Podíl otců, kteří čerpali rodičovskou dovolenou, stoupl ze 3 % v roce 2006 na 34 % v roce 2016. Analýza je založena na longitudinálních panelových datech o rodinách v Německu, která se sbírají od roku 2008 a mapují rodinné vztahy, včetně vztahů mezi generacemi, a procesy formování rodin.
Německý výzkum ukazuje, že tyto postoje se mohou změnit na základě nové osobní zkušenosti. Autorky Ulrike Unterhofer a Katharina Wrohlich zkoumají změnu postoje generace prarodičů k tradičnímu rozdělení rolí mužů a žen po zavedení otcovské dovolené v roce 2007. Dokazují, že prarodiče (zejména babičky), jejichž syn měl děti v období po schválení reformy rodičovské dovolené, méně často souhlasí s výrokem „Ženy by se měly starat více o rodinu než o svoji kariéru“ než prarodiče, jejichž synové měli děti před touto reformou. Výsledky výzkumu naznačují, že postoje k genderovým rolím se vyvíjí v průběhu celého života a jsou ovlivňovány nejen směrem od rodičů k dětem, ale i od dětí k rodičům. Politická opatření tak mají nejen přímý vliv na chování lidí, ale prostřednictvím sociálních interakcí ovlivňují i celou společnost. Těmito závěry lze vysvětlit i fakt, že podíl otců, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, stále roste i více než 10 let po přijetí reformy.
Celý článek ve formátu PDF si můžete stáhnout zde
________________________
Kontakt pro média:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i.
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 005 146, Mobil: +420 602 698 440
Web: https://idea.cerge-ei.cz/
www.facebook.com/ideacerge
Poznámka pro editory:
O IDEA: Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR je nezávislý think-tank zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorie. IDEA vznikla z iniciativy a pod vedením prof. Jana Švejnara. Další informace na http://idea.cerge-ei.cz/. Sledujte nás také na facebooku https://www.facebook.com/ideacerge.