- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Reforma nemocenské a pracovní neschopnost
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>23. 10. 2018 Tato studie shrnuje nejdůležitější závěry výzkumu Filipa Pertolda o krátkodobých dopadech reformy pracovní neschopnosti, která karenční dobu zavedla, tj. snížila finanční náhradu za první tři dny čerpání v roce 2008 nemocenské na nulu.
Zrušením finanční náhrady za první tři dny nemoci došlo k okamžitému výraznému poklesu absencí zaměstnanců na pracovišti ve výši 15% úrovně absencí před reformou nemocenské. Doba na nemocenské se snížila průměrně o 2,3 dny na jednoho zaměstnance za čtvrtletí. V delším horizontu k poklesu přispěla i hospodářská krize, která výrazně postihla český trh práce.
Pokles v průměrné době strávené na nemocenské je dán především poklesem v počtu nemocných.
Není vyloučeno, že v důsledku reformy vzrostl i počet pracujících, kteří jdou do zaměstnání v době své nemoci. Data použitá pro tuto analýzu však nedovolují tuto hypotézu testovat.
Studie se zaměřuje i na rozdílnost dopadů reformy v jednotlivých odvětvích, nebo typech pracovních míst. K největšímu snížení pracovní neschopnosti došlo ve výrobě, hoteliérství a pohostinství. K nejmenšímu naopak u služeb, například ve finančním sektoru.
U zaměstnanců ve flexibilních zaměstnáních s menším podílem rutinních úkolů byl pokles v čerpání nemocenské po reformě výrazně menší než u zaměstnanců, jejichž práce je rutinní a neflexibilní.
Studii si můžete ve formátu PDF stáhnout zde Dopady zavedení karenční doby v roce 2008 na pracovní neschopnost
Studie vychází z akademického článku What if they take it all? Heterogeneous impact of sickness absesnce reform
Autor: Filip Pertold
Kontakty pro média:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i.
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 005 146
Mobil: +420 602 698 440
Web: https.//idea.cerge-ei.cz
www.facebook.com/ideacerge