- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>4. 5. 2020 Reakce CERGE-EI na nepravdivá tvrzení v rozhovoru
Situace, v níž jsme se v důsledku pandemie koronaviru všichni ocitli, je výjimečná. S podobnou hrozbou jsme se nikdy nepotýkali, bojujeme s nejistotou a obavami. Zároveň jsme svědky nevídaného úsilí lidí vzájemně si pomáhat.
Vědci v tomto nejsou výjimkou, odborníci z různých oborů se snaží maximálně přispět k tomu, aby dopady pandemie na společnost byly co nejmenší.
Také CERGE-EI, společné pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy, se připojilo k této snaze. Naši výzkumní pracovníci hledají cesty, jak zachránit co nejvíc firem, jak zajistit, aby lidé dál měli práci, jak předejít závažným sociálně-ekonomickým dopadům. Příkladem je iniciativa IDEA anti COVID-19.
Naše závěry a doporučení nejsou pouze příspěvkem do akademické diskuse. Budou mít reálný dopad na to, kolik podniků zkrachuje, kolik lidí přijde o práci, a jak bude stát připraven jim pomoct.
Zvlášť důrazně proto odmítáme nedávné tvrzení profesora Romana Prymuly, že požadavky na poskytnutí anonymizovaných dat pro výzkumné účely, vznášené opakovaně našimi výzkumnými pracovníky, vycházejí z byznysových, či jiných "provazbených zájmů".
Tento výrok nás překvapil, zklamal, a co je nejdůležitější, nezakládá se na faktech. Náš výzkum je nezávislý, naše výzkumná práce je dlouhodobě vysoce hodnocena a splňuje přísné akademické standardy. Kdo ji zná, ví, jak absurdní je výše uvedené obvinění. Podobně lehkovážná a na emocích založená obvinění české vědě neprospívají a znepokojuje nás, že k nim dochází.
Diskusi o využití anonymizovaných administrativních dat pro analytické účely vedou zástupci CERGE-EI s vládními institucemi dlouhodobě. V žádném případě se však netýká přístupu do neanonymizovaných zdravotnických databází, jak to naznačil profesor Prymula.
Dlouhodobě upozorňujeme na to, že pokud chceme v ČR reformovat důchodový systém, efektivně rozdělovat sociální dávky nebo dotace do firem, řídit vzdělávací systém, systém výzkumu a vývoje a další, potřebujeme k tomu využívat data, která české úřady sbírají.
Tato praxe není nijak výjimečná, známe ji z řady vyspělých zemí. V opačném případě se státní správa rozhoduje naslepo a následky takových rozhodnutí ponese každý z nás.
Profesor Prymula v rozhovoru také uvedl, že anonymizovaná data budou bez problémů přístupná. Věříme, že se na jeho slova můžeme spolehnout.
Za CERGE-EI Ing. Martin Srholec, Ph.D., zástupce ředitele pro výzkum