- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>7. 4. 2020 Studie shrnuje zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
Celá studie je ke čtení zde Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
Podstata
- Podstatou kurzarbeit jsou dotace mzdových nákladů firem při současném snížení odpracovaných hodin (německy kurzarbeit), které zaměstnancům doplácí snížené mzdy. Zaměstnavatelé tak mohou zkrátit pracovní dobu, nepropouštět a udržet pracovní místa. To omezí propady firem do insolvence a udrží hodnotné zaměstnanecké vztahy během výrazného, ale dočasného poklesu poptávky v důsledku krize.
- Hlavní parametry kurzarbeitu dané zákonem určují nároky firem na dotaci, rozsah možného snížení odpracované doby a výši dotací nahrazené mzdy.
Základní doporučení
- Hlavním cílem by mělo být zachování pracovně-právních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v době ekonomické krize.
- Pravidla by měla být administrativně jednoduchá pro úřady i žadatele a flexibilní, aby se v nich firmy mohly „najít“.
- Problematické může být nejen zavádění, ale i ukončení. V delším období může pomoc nastartování ekonomiky brzdit. Vyhodnocovat strukturální (tj. necyklické) změny v ekonomice a ukončovat kurzarbeit tam, kde těmto změnám brání.
Hlavní výhody
- Jde o relativně levný, efektivní a jednoduchý způsob, jak chránit pracovní místa.
- Pomáhá udržet ekonomickou aktivitu a brání bankrotům životaschopných firem a jejich částí. Umožňuje snížení pracovní doby a reakci firem na měnící se ekonomické podmínky.
- Snižuje zatížení sociálního systému, jako dávky v nezaměstnanosti, potřebu úvěrového financování firem, potřebu konsolidace firem státem.
Hlavní rizika a podmínky efektivity
- Vyšší než nezbytné náklady na zachování pracovních míst
- Cílit by se mělo na pracovní pozice, které mají s podporou šanci krizi přežít
- Zneužívání nebo nadužívání dotací
- Nemotivovat k nadměrné redukci odpracované doby, například zpětným sdílením nákladů
- Nepomůže každé firmě
- Nutno doplnit půjčkami, odklady splátek, podporou v nezaměstnanosti, sociální politikou
Jsou česká pravidla kurzarbeit optimální?
Pravidla kurzarbeit MPSV (5. 3. 2020), která se během schvalování Parlamentem ČR mohou změnit, mají následující výhody a nevýhody:
+ Pomohou firmám zasaženým plošnou restrikcí v době epidemie
+ Administrativní náročnost odsunují až na pozdější období
+ Předpokládají možnost elektronické komunikace s úřady práce
– nejasná a arbitrární kritéria náhrady mzdy při nepřímém zasažení firmy krizí
– nejasná kritéria financování částečných úvazků
– nízký maximální strop náhrady platu více ochrání méně kvalifikované práce