IDEA anti COVID-19

Ekonomická kríza a straty na životoch

17. 6. 2020 IDEA anti COVID-19 # 20 | Autoři: Kristína Hrehová, Štěpán Jurajda

Celou studii si můžete přečíst ZDE Ekonomická kríza a straty na životoch

Celý text studie ve formátu PDF si můžete stáhnout ZDE.

V této studii shrnujeme klíčové poznatky existujících výzkumů, které se věnují vztahu mezi ekonomickou výkonností zemí a ekonomickou aktivitou lidí na straně jedné a jejich zdravím a úmrtností na straně druhé.

Plošná omezení uvalená na běžný chod života, která představovala rychlou obranu před rychlým šířením pandemie covid-19, ochránila zdraví a životy mnohých. Na druhou stranu tato omezení měla a budou mít negativní ekonomické dopady, které mají také negativní vliv na zdraví a životy lidí. Budoucí případná rozhodování o intenzitě a délce plošných omezení proto musí brát v potaz efekty oba a usilovat o jejich rovnováhu. K tomu je ale třeba mít alespoň základní povědomí o velikosti obou typů dopadů. Odhady těchto efektů ve vztahu ke covid-19 zatím dostupné nejsou.

Lze očekávat, že epidemiologické modely budou v dohledné době, i na základě dosavadních zkušeností a získaných dat, schopny nabídnout věrohodnější odhady základních parametrů nemoci covid-19, jako jsou například smrtnost či vliv různých restriktivních opatření na intenzitu jejího přenosu. Ruku v ruce s tím je ale důležité dále zpřesňovat modely ekonomických dopadů a zahrnout do nich kromě ekonomických i zdravotní důsledky. Do té doby budeme mít k dispozici pouze zkušenosti z dřívějších ekonomických recesí a krizí.

Rozsáhlé výzkumy ukazují, že hospodářský růst má významné dopady na fyzické i mentální zdraví obyvatel, včetně vlivu na úmrtnost. Mechanismy, kterými na zdraví působí dlouhodobé tendence hospodářského růstu, jsou ale odlišné od mechanismů, jimiž na zdraví působí krátkodobé výkyvy ekonomik. Velikost zdravotních dopadů hospodářských cyklů a přechodných krizí jsou do značné míry závislé na kvalitě sociálního a zdravotního systému té které země. Z tohoto důvodu klademe v našem přehledu důraz na studie založené na datech ze zemí Evropské unie, které jsou českému zdravotnímu a sociálnímu systému podobnější než např. v USA.

Výzkumy ukazují, že dlouhodobý ekonomický růst v horizontu dekád vede k vyšší kvalitě a délce života, tj. snižuje úmrtnost. Střednědobé ekonomické fluktuace způsobené běžným hospodářským cyklem mohou celkovou úmrtnost populace také snižovat, když například převáží pozitivní dopady nižšího výskytu dopravních nehod, nižšího pracovního vypětí a intenzivnější zdravotní prevence.

Velmi hluboké a dlouhé recese mají naopak negativní zdravotní dopady. Ekonomické obavy a ekonomický stres jsou totiž často spojeny s nárůstem konzumace alkoholu, drog a nárůstem psychických onemocnění. Z toho lze odvozovat, že celkové zdravotní dopady ekonomické krize způsobené pandemií covid-19 budou závislé na schopnosti vlád včas podpořit restart ekonomického růstu.

Významná studie z USA ukázala, že velké negativní zdravotní dopady, jak v případě standardních recesí, tak u dlouhých recesí, se odvíjí od nečekaně a dlouhodobě zhroucených kariérních očekávání mužů ve středním věku. Strukturální změny zaměstnanosti, tj. dlouhodobý zánik pracovních míst s daným typem kvalifikace, se ukazují jako velmi důležitý mechanismus negativních zdravotních dopadů. I tuto skutečnost je proto záhodno zohlednit v pojetí případných rekvalifikačních programů a pracovní psychologické terapie.