- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Listopadová nezaměstnanost v období covid-19
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>4. 12. 2020 Podívejte se na graficky zpracované údaje z listopadu 2020
Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z listopadu 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.
Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci listopadu ’20 (3,8 %) byl oproti listopadu ‘19vyšší o 1,2 procentních bodů (p. b.). U mužů i u žen o 1,2 p. b. (Grafy 1 a 4).
Stagnace podílu nezaměstnaných byla dána podobným přílivem a odlivem nezaměstnaných, jak mužů, tak žen. Ženy v porovnání se situací před rokem zaznamenaly nižší počet odchodů z nezaměstnanosti (Grafy 2 a 3).
Nejvyšší meziroční tempo růstu nezaměstnanosti mezi muži vykazují profese služeb a prodeje, montérů, úředníků a technických pracovníků. U žen se jednalo zejména o skupinu řemeslníci a opraváři (Graf 5).
Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; právě tato skupina zaznamenala nejnižší meziroční nárůst nezaměstnanosti. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Řemeslníky a opraváře,byť jejich míra nezaměstnanosti je stále nízká (Graf 6).
Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–50 let. Mezi ženami vykazují nejvyšší tempa růstu lidé kolem důchodového věku (Graf 7).
Výraznější tempo růstu zaznamenali lidé bez maturity i s maturitou, a to primárně muži. (Graf 8).
Podíly dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let od nástupu krize konstantně rostou a jsou tradičně vyšší u žen (Graf 9).
Navzdory očekávanému ekonomickému útlumu úřady práce stále hlásí vysoký počet volných pracovních míst, které jsou na podobné úrovni jako v říjnu. Je otázka, nakolik jsou údaje aktualizovány (Graf 10).
Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, ale výrazně pomaleji než před rokem.To se více projevilo u dlouhodobě nezaměstnaných. Oproti loňsku se více zpomalily odchody během prvních 6 měsíců nezaměstnanosti (Graf 11).
Česko vykazuje nejnižší míru i růst obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU od počátku krize covid-19 (Graf 12).
Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. V posledním narostl podíl nezaměstnaných od února ’20 nejvíce (+2,1 p. b.), v závěsu je Praha s nárůstem o +1,5 p. b. (Graf 13).