Aktuálně

Chytré Česko

3. 9. 2019 České školství je v krizi. Stát do něj dlouhodobě posílá málo peněz a výsledky českých žáků se v mezinárodním srovnání zhoršují.

Čeští žáci jsou navíc se školou nejméně spokojeni v celé Evropě, jejich kantoři zase často trpí syndromem vyhoření. Speciální projekt Chytré Česko on-line deníku Aktuálně.cz a Hospodářských novin otevírá debatu o stavu českého školství, pojmenovává hlavní problémy a poukazuje na možná řešení.

Společný projekt serveru Aktuálně.cz, Hospodářských novin a Nadace České spořitelny zaměřený na vzdělávání. První číslo je zde CHYTRÉ ČESKO.

V prvním čísle se můžete dočíst od experta na vzdělávání IDEA Daniela Münicha mj.:

Usnuli jsme na vavřínech a ostatní nás předběhli

Daniel Münich, akademický ekonom z institutu CERGE-EI a odborník na trh práce a vzdělávání, se pozastavuje nad skutečností, že čeští společenskovědní výzkumníci ani ministerstvo školství dosud nevyvinuli větší úsilí, aby se dobrali odpovědí na otázku, co vedlo k tomuto propadu, a o příčinách tedy mohou jen spekulovat.

Jmenuje například skutečnost, že se pokles porodnosti po sametové revoluci více projevil u vzdělaných rodičů, takže se zvýšil podíl dětí rodičů méně vzdělaných. Do školy podle něj nastupují učitelé různorodé úrovně, ti kvalitní naopak v posledních 15–20 letech odcházejí. A upozorňuje i na fakt, že mezinárodní šetření PISA testuje patnáctileté žáky, ale vzhledem k přibývajícím odkladům školní docházky v Česku mají patnáctiletí žáci stále častěji o rok školy méně.

Ústecko na úrovni Malajsie, Praha špičkou Evropy

Podle Daniela Münicha hraje určitou roli nižší kvalita škol a učitelů v těchto regionech. Upozorňuje ale zároveň, že testy PISA ověřují schopnosti patnáctiletých použít intelektuální dovednosti v běžném životě. „A tyto dovednosti se zdaleka nevytváří jen ve školách, ale také v rodinách, při zájmových činnostech a při trávení volného času s vrstevníky.“

Určující je rodinné zázemí

Ekonom Daniel Münich radí začít s prevencí již od předškolního věku dítěte. „Začíná to zajištěním dostatku míst v kvalitních předškolních zařízeních i pro menší děti a toho, aby děti se slabým sociálně-ekonomickým zázemím do nich vůbec chodily. Následuje zajištění minimální kvality základních škol bez ohledu na lokalitu a na to, jaké děti do nich chodí, a dostatku kvalitních učitelů tam, kde je těchto dětí větší podíl.“

Důležitá je podle něj i snadná dostupnost zájmové činnosti pro děti – od sportu po základní umělecké školy. „Dostupností myslím blízkost a nejlépe propojenost se školou a přijatelné finanční nároky,“ říká. A doporučuje také zajištění dopravy školními autobusy z menších obcí do kvalitních větších škol ve větších městech, kde nedochází ke koncentraci dětí ze sociálně slabých rodin.

Další generace pasivních a manipulovatelných občanů

Také Daniel Münich vidí školu jako zásadní při boji s těmito jevy a také při potlačování rozdílů mezi dětmi z různých vrstev společnosti. „Dobře nastavené školství může zmíněné nežádoucí fenomény výrazně potlačit. Špatně nastavené školství představuje obrovskou nevyužitou šanci, protože jiný tak efektivní nástroj stát v pozdějším věku dětí již nemá,“ říká.

Ani chování nemají čeští žáci na výbornou

„Záleží především na kvalitě učitelů, jak k výuce přistupují, nakolik žáky dokážou pro učení a poznávání nadchnout. Ale při té hromadě administrativy a za ty mizerné peníze s šancemi na jen symbolické odměny za dobře odvedenou práci se nemůžeme divit, že řadě kantorů na kvalitě jejich učení moc nesejde a někteří ani nejsou kvalitní výuky schopni,“ dodává Münich.