IDEA anti COVID-19

Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za únor

6. 3. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti

Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 na základě dat MPSV si můžete prohlédnout zde.

Shrnutí:

• Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost v časech nebývalých poklesů HDP zůstávají i téměř po roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti byla na konci února ’21 blízká té na konci ledna. Předvídání vývoje nezaměstnanosti je však s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.•
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci února ’21 (4,3 %) byl oproti únoru ’20 vyšší o 1,3 procentních bodů (p. b.). U mužů o 1,2 p. b. a u žen o 1,4 p. b. (Grafy 1 a 4).
• Stagnace počtu nezaměstnaných je dána podobným přílivem a odlivem nezaměstnaných. Muži i ženy oproti únoru předchozího roku zaznamenali odlivy nižší (Grafy 2 a 3).
• Nejvyšší meziroční tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Služeb a prodeje, Úředníků, Technických pracovníkůa Specialistů. Nárůsty jsou u obou pohlaví obdobné (Graf 6).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; ale právě tato skupina zaznamenává společně s Pracovníky v zemědělství nejnižší meziroční nárůsty nezaměstnanosti. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Pracovníky ve službách a prodeji, kteří vykazují nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (Graf 7).
• Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–24 let. Ženy vykazují nejvyšší tempa růstu kolem důchodového věku a také v kategorii 30–39 let (Graf 8).
• Míry nezaměstnanosti jsou vyšší u mladších ročníků a pracovníků okolo důchodového věku. Růsty počtu nezaměstnaných jsou však v těchto skupinách nižší (Graf 9).
• Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, bez i s maturitou (Graf 10).
• Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, ale výrazně pomaleji než před rokem. Oproti loňsku se více zpomalily odchody během 4.– 9. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 11). To zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který od nástupu krize roste a je vyšší u žen (Graf 5).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných zaznamenal kraj Karlovarský (+3,0 p. b.), Ústecký a Praha (+1,7 p. b.) (Graf 12).• Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i růstů obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU od počátku krize covid-19 (Graf 13).