9. 1. 2021 Grafický přehled vývoje nezaměstnanosti v ČR za obdbobí prosinec 2020

Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti za prosinec 2020 si ve formátu PDF můžete stáhnut ZDE.

Celkové dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost v časech nebývalých poklesů HDP zůstávají i po 3/4 roce mírné. Česká republika tak zůstává zemí EU se zdaleka nejnižší mírou nezaměstnanosti. Charakter rozdílů v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nejsou nijak zásadní. V lednu’21 lze jako každý rok očekávat výrazně vyšší příliv nezaměstnaných. Věrohodné předvídání vývoje nezaměstnanosti je však s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.

Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci prosince’20 (4 %) byl oproti prosinci‘19 vyšší o 1,1 procentních bodů (p.b.). U mužů o 1,1 p.b. a u žen o 1,2 p.b. (Grafy 1 a 4).

Stále mírný nárůst nezaměstnaných byl dán nižšími odlivy nezaměstnaných. Muži v porovnání s ženami zaznamenali příliv o něco vyšší (Grafy 2 a 3).• Nejvyšší meziroční tempo růstu nezaměstnanosti mezi muži vykazují profese Služeb a prodeje, úředníků a Technických pracovníků. U žen jde zejména o skupinu Řemeslníci a opraváři(Graf 5).

Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; ale právě tato skupina zaznamenala po Pracovnících v zemědělství nejnižší meziroční nárůst nezaměstnanosti. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Pracovníky ve službách a prodeji, kteří vykazují nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (Graf 6).

Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–50 let. Mezi ženami vykazují nejvyšší tempa růstu lidé kolem důchodového věku (Graf 7).

Výraznější tempo růstu zaznamenali lidé bez maturity i s maturitou, a to primárně muži. Nárůsty jsou však nižší než v předchozích měsících (Graf 8).

Navzdory očekávanému ekonomickému útlumu úřady práce stále hlásí vysoký počet volných pracovních míst, které jsou na podobné úrovni jako v listopadu. Je otázka, nakolik jsou údaje aktualizovány (Graf 10).

Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, ale výrazně pomaleji než před rokem. Oproti loňsku se více zpomalily odchody během 4.–9. měsíce nezaměstnanosti (Graf 11). To přispívá k růstu podílu dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let. Ten od nástupu krize konstantně roste a je tradičně vyšší u žen (Graf 9).

Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných zaznamenal kraj Karlovarský (+2,5 p.b.) a Praha (+1,6 p.b.) (Graf 12).

Česko nadále vykazuje nejnižší míru i růst obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU od počátku krize covid-19 (Graf 13).