- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Srovnání citačních indexů vědeckých časopisů
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>7. 3. 2019 Nový interaktivní informační nástroj pro české vědce.
IDEA, akademický think tank při CERGE-EI, spustila novou internetovou aplikaci, která vědcům usnadní orientaci ve světě vědeckých časopisů. Nový interaktivní nástroj umožňuje rychle odhadnout vědecký vliv časopisů v rámci více než 200 vědních oborů. Nástroj umožňuje sledovat i v Česku vydávané časopisy a zjistit, ve kterých časopisech čeští vědci dominantně publikují. Nástroj je založen na citačních indexech časopisů, které byly a jsou důležitým kritériem vládního hodnocení výzkumných organizací. Tápající z českých vědců se tak již nemusí složitě pídit, ve kterých časopisech se mají snažit publikovat. Nová aplikace IDEA je veřejně dostupná zde: https://ideaapps.cerge-ei.cz/AIS_IF/
Informační leták o aplikaci si můžete stáhnout ve formátu PDF ZDE
Klíčovým ukazatelem vládního hodnocení výzkumných organizací se od roku 2017 stal AIS index vědeckých časopisů (anglicky Article Influence Score). Na jeho základě lze velmi spolehlivě odhadovat průměrný vědecký vliv resp. význam článků v těchto časopisech publikovaných. Hodnota indexu AIS navíc silně koreluje s vědeckou reputací a významem časopisů, jak jsou vnímány vědeckou komunitou. AIS index ve vládním hodnocení nahradil dříve používaný a známější IF index (anglicky Impact Factor). Výhoda indexu AIS oproti IF spočívá v tom, že lépe zohledňuje vědecké ohlasy z významnějších časopisů, bere v potaz delší časové období a je odolný proti snahám o účelové zvyšování citovanosti.
Aktuální hodnoty AIS a IF indexů časopisů jsou dohledatelné ve světové databázi Web of Science. Ta však není volně přístupná. A o významu časopisů spíše než absolutní hodnota indexů vypovídá jejich hodnota relativní (tj. pořadí, respektive percentily) v rámci oborů, kam jsou časopisy zařazeny. Zatímco relativní pořadí časopisu podle IF indexu lze ještě v databázi WoS nalézt (v sekci JournalCitationReports), zjistit umístění časopisu podle AIS indexu je pro běžné uživatele složité. Vyžaduje kromě přístupu do databáze WoS i operace s rozsáhlými daty o všech časopisech.
Znalost relativní hodnoty AIS indexu časopisu je užitečná nejen z pohledu ex-post hodnocení vědeckých výsledků, ale i z pohledu ex-ante, kdy vědec není dostatečně obeznámen s významem a renomé časopisů, kam zvažuje zaslat článek k recenznímu posouzení. Častěji se takové případy vyskytují u začínajících vědců a doktorandů, obzvláště těch, kterým se nedostává dostatečně kvalitního vedení ze strany starších školitelů.
Hodnocení kvality a významu výsledků základního výzkumu je náročná agenda. Z hlediska konečného výsledku je ideální hodnocení formou peer-review, tedy posouzení jinými vědci. Avšak takové hodnocení, pokud má být kvalitní a věrohodné, je extrémně náročné po stránce lidských zdrojů, času a nákladů. A pokud je v některém z těchto ohledů hodnocení peer-review ošizeno, může napáchat více škod než užitku. Atraktivita citačních indexů jako jsou AIS nebo IF proto spočívá v tom, že nabízí rychlou, levnou a poměrně spolehlivou alternativu. Na základě relativního umístění časopisu lze totiž odhadovat kvalitu a význam v něm publikovaných článků. Lze tak vlastně nepřímo a zdarma využívat nákladný peer-review proces, který realizují samy redakce časopisů. Renomovanější časopisy totiž používají náročnější peer-review proces a mají výše položenu laťku kvality a významu publikovaného výzkumu.
Je však třeba pamatovat, že i kvalitní a významný vědecký článek se může objevit v časopise s nízkou hodnotou AIS či IF indexu. A naopak, na málo významný článek nebo dokonce článek obsahující chybná zjištění můžeme narazit i v časopise s vysokým indexem. Tato pravděpodobnost je však nízká a při větším počtu posuzovaných článků, například za celá vědecká pracoviště, je pravděpodobnost chybných závěrů velmi nízká.
Aplikace vznikla s podporou programu Strategie AV 21 Akademie věd České republiky v rámci společenskovědního programu Efektivní veřejné politiky a současná společnost
Kontakty pro média:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i.
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 005 146
Mobil: +420 602 698 440
Web: https://idea.cerge-ei.cz
www.facebook.com/ideacerge