- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Sociální kontakty v časech covid-19
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>24. 2. 2021 Studie o vývoji počtu mezilidských kontaktů v době pandemie
Celou studii ve formátu PDF si můžete stáhnout zde Sociální kontakty v časech covid-19
Shrnutí:
Rychlost šíření epidemie je do značné míry ovlivněna počtem mezilidských kontaktů. Pomocí dat ”Život během pandemie“2 analyzujeme vývoj počtu kontaktů během roku 2020. Počet kontaktů vykazovaných v sociologickém šetření je silně korelovaný jak s číslem R (reprodukčním číslem), tak s objektivním měřením aktivity v Google mobility reportu. Základní cíl této analýzy je ukázat, jak je počet kontaktů svázán s reportovanými aktivitami, které jsou přímo nebo nepřímo ovlivňovány vládními opatřeními.
Počet sociálních kontaktů od počátku epidemie velmi kolísal a výrazně se liší podle ekonomické a sociální aktivity jednotlivce a režimu uzávěr (lockdownů). Například mezi jarem (během uzávěry) a zářím (doba rozvolnění) vzrostl průměrný počet týdenních kontaktů z 16 na 32 u pracujících, z 3 na 12 u důchodců a u studentů z 8 na 28 osob (Graf 1).
Počty kontaktů za týden jsou velmi různé podle frekvence všech sledovaných aktivit. Sledujeme především vliv možnosti chození do restaurací, využívání práce z domova a návštěv příbuzných, což bylo v literatuře ukázáno jako kritické pro přenos viru.4 Lidé, kteří například v červnu během rozvolnění alespoň jednou navštívili restauraci, vykazují v průměru o deset kontaktů více než lidé, kteří restauraci nenavštívili (Graf 4). Velké rozdíly nacházíme i v případě (ne)využívání práce z domova
(Graf 6), návštěvy příbuzných a absolvování dovolených (Graf 8), a návštěvou fitness center a sportovních a kulturních akcí (Graf 10). Tyto rozdíly jsou velmi podobné ve všech sledovaných obdobích.
Výskyt využití práce z domova mezi zaměstnanci mezi březnem a zářím 2020 výrazně poklesl zhruba z 27 na 10 %, což značně přispělo ke zvýšení sociálních kontaktů mezi lidmi. Pokud srovnáváme jarní lockdown a září, došlo spolu s nižším využívání práce z domova k nárůstu kontaktů mezi lidmi v průměru o 3–4 setkání týdně, což je na podobné úrovni jako počet kontaktů navázaný na návštěvu restaurací (Graf 14).
Pomocí statistické dekompozice také ukazujeme, které ze sledovaných aktivit jsou významným prediktorem nárůstu kontaktu oproti jaru v celé populaci (Graf 15).5 Výsledek ukazuje, že kontakty spojené s návštěvou restaurací jsou důležité, na rozdíl od návštěv obchodů.6 Další významné faktory jsou také volnočasové aktivity, jako jsou výlety a dovolené s více lidmi a rodinné návštěvy. Bohužel více než polovinu z nárůstu kontaktů nejsme schopni pomocí dostupných dat vysvětlit.
Nárůst kontaktů během celého roku byl zaznamenán především u respondentů s tzv. rizikovým chováním, tedy s menším množstvím protektivních aktivit (Graf 16). To mimo jiné znamená, že se časem zvýšila pravděpodobnost přenosu viru na jeden uváděný kontakt.