- 2021 (27)
- Červenec (3)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (1)
- Prosinec (1)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>2. 4. 2020 Studie na téma jak lidi motivovat a neodradit
Jižní Korea a Singapur, oproti mnoha jiným zemím, zaznamenaly pomalý nárůst počtu infekcí COVID-19 a relativně méně mrtvých. Obě země nejenže provedly mnoho testů, ale z nich získané informace navíc použily k co nejrychlejšímu trasování šíření infekce pomocí osobních rozhovorů, lékařských údajů, údajů z mobilních telefonů, údajů o transakcích s kreditními kartami a záznamů z videokamer. Přísná karanténa pak byla uvalena na ty, kteří byli do infekčního řetězce zapojeni. To výrazně omezilo šíření nákazy a umožnilo měkčí plošná restriktivní opatřeních s menšími dopady na ekonomiku. Tato strategie se nyní nabízí i České republice. Vyžaduje však přijetí specifických pravidel, jejichž zásady objasňuje tato studie. Na jejich správné zavedení má každá země jen jediný pokus.
Pobídky by měly motivovat obyvatele ke spolupráci při sdělování pravdivých a kompletních informací, ale nesmí zároveň vytvářet jiné nežádoucí motivace. Snaha vynucovat sdělení podrobných personalizovaných dat za účelem trasování kontaktů a šíření infekce totiž může iniciovat skrývání symptomů nemoci, anebo nedávných kontaktů. Je proto třeba hledat kompromis mezi přímou účinností nařízení a jejich vedlejšími negativními dopady.
Sběr dat pro potřeby trasování šíření nákazy v Evropě představuje větší problém než v zemích východní Asie, jelikož v Evropě má společenské vymáhání zákona místní komunitou menší tradici a panuje tu silnější nedůvěra vůči státu. Silná ochrana dat je proto pro celkový úspěch strategie trasování klíčová. I relativně nízká míra neochoty obyvatel ke spolupráci při sdílení informací, nemluvě o široce sdílené kultuře nespolupráce a „chytračení“, vede k tomu, že systém trasování dostatečně nezafunguje.
Data sbíraná od obyvatel za účelem trasování šíření nákazy by měla být uchovávána odděleně od ostatních osobních údajů státu, mimo dosah donucovacích orgánů, daňových vyšetřovatelů, soudního systému a výzkumných pracovníků, kteří přímo nepracují na boji proti nákaze. Sběr a uchovávání dat by měl být jasně časově ohraničen.
Špatně nastavené motivace lidí vykazovat osobní informace pro potřeby trasování otevírají dveře k dalšímu šíření infekce a mají za následek obrovské ekonomické škody, poškození zdraví a ztráty na lidských životech.
Celý text ve formátu PDF si můžete stáhnout ZDE.