Of all philosophers of the 20th century, few built more bridges between academic disciplines than Karl Popper. He contributed to a wide variety of fields in addition to the epistemology and the theory of scientific method for which he is best known. This book illustrates and evaluates the impact, both substantive and methodological, that Popper has had in the natural and mathematical sciences. The topics selected include quantum mechanics, evolutionary biology, cosmology, mathematical logic, statistics, and cognitive science. The approach is multidisciplinary, opening a dialogue across scientific disciplines and between scientists and philosophers.

Kniha, která představuje teoretický koncept aktivní hranice zasazený do obecnějšího rámce evropeizačních procesů, shrnuje závěry z výzkumu dvou trojzemních euroregionů (Nisa a Šumava) z let 2017–2019. Jeho součástí bylo reprezentativní dotazníkové (online) šetření mezi starosty a starostkami příhraničních obcí a 50 polostrukturovaných rozhovorů s aktéry přeshraniční spolupráce. Koncept aktivní hranice je zde pojímán jako kulturní veřejný statek, který vytváří příznivé předpoklady k veřejnému učení, sociální integraci a překonávání předsudků i historických křivd.

V roce 1969 přednášel francouzský lingvista Émile Benveniste na College de France naposledy. Na začátku zimního semestru onemocněl tak těžce, že se nemohl dál věnovat ani teorii řeči a základům teorie písma, na nichž v té době pracoval, ani své pedagogické práci. Jeho poznámky k poslednímu kurzu, doplněné a upřesněné díky dochovaným zápiskům studentů, tvoří hlavní část této posmrtně vydané knihy. Ve své teorii řeči Benveniste proti sobě klade obecné významy slov, jež sdílíme jako mluvčí nějakého jazyka, a jedinečný smysl výpovědi, který vždy vzniká přetavením těchto obecných významů v rámci konkrétní mluvní situace. Autorova teorie písma se opírá o jeho výzkum rozmanitých systémů psaní, jak se ustavily v odlišných kulturách. Benveniste tvrdí, že písmo původně odkazovalo přímo k věcem a že v zápis mluvy se proměnilo až poté, co vynálezci písma začali v živé mluvě rozlišovat opakující se prvky jazyka.
Benvenistovy přednášky představují důležitý pramen pro lingvisty, sémiology, filozofy jazyka i literární vědce, ovšem díky autorovu průzračnému stylu jsou snadno dostupné i čtenářům, kteří nejsou v uvedených oborech zběhlí.

Text Posledních přednášek doplňuje úvodní studie Tzvetana Todorova a doslov Julie Kristevy.


Přeložil Tomáš Koblížek

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti. Liberální společnost, dosud oslavující postmoderní mnohost a jinakost, se proměňuje ve společnost roztříštěnou do uzavřených komunit, v níž se vytrácí jednotící ideál občanství a lidských práv. Kniha nabízí analýzu vznikajících nových forem politického a myšlenkového sjednocování, tak jak se projevují v současných teoriích lidu, v myšlení teologického hnutí „radikální ortodoxie“ a v populistických hnutích. 

Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14. století: Rogera Bacona, Petra Oliviho a Petra Auriola. Zvláštní důraz je kladen na františkánský kontext jejich teorií, jakož i na různé způsoby, jimiž se vyrovnávali s dědictvím řecké a arabské tradice optiky, refl ektované v latinské Evropě od 13. století.

This volume is the first devoted entirely to the production, reception, and transmission of knowledge in the late medieval Prague Faculty of Arts, with important links to several other Faculties of Arts across Europe and treatments of related topics, such as studying the arts in Bohemia in the Jewish milieu.

From its foundation in 1348, the University of Prague attracted students as well asscholars from all over Europe to its Faculty of Arts, where they studied and taught the subjects of the curriculum in all their variety. Nevertheless, our knowledge about these Prague scholars and their thought is still rather limited. In an effort to fill this gap, this volume is the first devoted entirely to the production, reception, and transmission of knowledge in the Arts Faculty of the medieval University of Prague, covering topics in astronomy, linguistics, logic, metaphysics, meteorology, and optics. It also links Prague's Faculty of Arts to several others at universities across Europe and it examines the study of the arts in Bohemia outside the university, including the Jewish milieu. The book contributes to advancing the status quaestionis in various ways, mainly through the analysis of less well-known and even unpublished texts, critical editions of some of which are printed here for the first time.

Publikace pojednává o nepodmíněném základním příjmu, který se stává stále více diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují. Nepodmíněný základní příjem je finanční částka, která je všem občanům poskytována státem v pravidelných intervalech (obvykle měsíčně) bez naplnění jakýchkoli podmínek, tj. nehledě na to, zda občan má ještě jiný příjem ze mzdy či jiných zdrojů, nehledě na věk, pohlaví a gender, rodinné postavení nebo jiné charakteristiky. Poskytnutí základního příjmu by umožnilo naplnit základní potřeby občanů a uvolnit jejich tvůrčí potenciál pro jejich další činnosti, čímž by se mohla podstatně zvýšit jejich životní úroveň.