Archiv aktualit

Venuše, Ištar, Afrodita, ale také večernice nebo jitřenka. Různé kultury, ať už starověké, či moderní, jí vtiskly všelijaká jména a přízviska. Všechna zastupují jedinou mytickou postavu, která po celá staletí zosobňuje představu lidí o kráse, lásce i erotice. Jak bohyni viděli antičtí umělci, renesanční mistři a jak na jejich odkaz reaguje současné výtvarné umění, naznačuje výstava Afrodita dnes v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR, která potrvá až do 22. října 2021.

Letní seriál výletů s Akademií věd ČR zakončíme velkolepě. Poslední tip, který jsme si pro vás připravili, v sobě snoubí jak bohatou historii, tak i přírodní rarity či moderní techniku (alespoň ve své době). Zámek Liblice ve středních Čechách dnes slouží jako reprezentační sídlo Akademie věd ČR, vedle toho se tu konají prohlídky i akce pro rodiny s dětmi či milovníky dobrého jídla a pití. V září návštěvníky přiláká třeba Den medu a koncert nadšeného včelaře Dana Bárty.

Lidské dějiny netvoří jen krvavé bitvy, vznešené proslovy státníků a mírové konference, ale i životy obyčejných lidí. Historiky přitom zajímá, nejen jak čelili klíčovým výzvám, ale třeba i to, jak trávili volný čas. Typickým případem jsou příběhy „lufťáků“ a jejich strastí i radostí. Českému chalupaření coby unikátu v celosvětovém měřítku se věnuje Petra Schindler-Wisten z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Tématem jsme se zabývali v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

Otevřít víko popelnice a něco do ní zahodit je jednoduché. Jenže odpadky z netříděného koše putují na skládku nebo do spalovny. Ani jedna možnost není zrovna optimální. Michal Šyc z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak využít škváru, která zbyde po spálení odpadu. K jeho výzkumu přispěl program Strategie AV21.

Tropické horské lesy v Africe vážou mnohem více uhlíku, než se dosud myslelo – dokonce více, než na stejné ploše zvládne amazonský deštný prales. Jeden hektar nedotčených afrických lesů uloží přibližně 150 tun uhlíku. To odpovídá množství emisí CO₂, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Mezinárodní tým, mezi nimiž jsou i vědci z Botanického ústavu AV ČR, ovšem také překvapila rychlost, jakou lesy ve vysokých afrických horách mizí. Autoři studie, uveřejněné v časopise Nature, spočítali, že za posledních dvacet let jich ubylo 800 tisíc hektarů. Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 dalších 500 tisíc hektarů.   

Na první pohled byste ji možná přehlédli. Nepříliš vysoký zalesněný kopec však skrývá mnoho zajímavého. Třeba to, že uvnitř něj zhruba před čtyřmi sty tisíci lety bublala žhavá láva. A že vědecký průzkum v 19. století inicioval Johann Wolfgang Goethe, známý spíše svými literárními díly. Právě jemu je štola v Komorní hůrce věnována. Letos se u příležitosti výročí jeho narození 28. srpna uskuteční tradiční setkání s prohlídkou a průvodci z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Ten také spravuje geopark v pražském Spořilově, kde si můžete celoročně prohlédnout nejen vyvřelé české horniny.

Lidská činnost už po tisíciletí přetváří krajinu. Zemědělci, lesníci, rybáři, ale i stavitelé měst, průmyslových hal a silnic. Při přemýšlení o ekosystémech bychom neměli vliv člověka ignorovat a měli bychom s ním počítat. Právě na tento aspekt se zaměřuje nová kniha nazvaná Aplikovaná ekologie. Jejími autory jsou Jaroslava a Jan Frouzovi z Biologického centra AV ČR. Publikaci představí osobně na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích 26., 27 a 28. srpna 2021. Návštěvníci veletrhu se mohou seznámit také s praktickým manuálem Živá půda, který navazuje na stejnojmennou ceněnou práci kolektivu půdního biologa Miloslava Šimka.

Chcete si vyzkoušet, jak žili lidé před třiceti tisíci lety? Máte možnost v archeoparku Pavlov, který se nachází na jedné z nejvýznamnějších lokalit doby lovců mamutů na světě. V areálu na svazích hřebene Pálavy, oceněném prestižní cenou Stavba roku 2016, si prohlédnete kamenné a kostěné nástroje používané lidmi v paleolitu a během workshopů si můžete vytvořit jejich repliky. Unikátní skládka mamutích kostí, jež zůstala po svém odkrytí na původním místě, pak nabízí představu o práci vědců z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.

Skokani zelení na to vyzráli! Dokázali si vytvořit strategii, při které vůbec nepotřebují samičky svého druhu. V povodí řeky Odry ostatně na žádnou žábu ženského pohlaví patřící k taxonu Pelophylax esculentus ani nenarazíte. Co tedy tito krásně zbarvení obojživelníci dělají pro zachování rodu? Abychom to zjistili, vyrazili jsme v době žabího páření s fotoaparátem i kamerou do Poodří. Průvodce žabím životem nám dělali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Kašperské Hory vítají na svém webu návštěvníky v šumavském městě plném zlata a skvělých příležitostí. Nelze než souhlasit. Odhlédneme-li od bezpočtu turistických a přírodních lákadel malebné krajiny, nabízejí i další příležitosti, jak strávit volný čas a dozvědět se také něco zajímavého. Jednou z nich je Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR, vzdálené jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v původní budově seizmické observatoře, kde jsou k vidění historické seizmometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna.