Zahlavi

Čeští vědci pomohli s postupem, jak testovat bezpečnost léčiv

30. 08. 2021

Jak mohou fyzikové přispět k problematice lékového poškození jater? Třeba zapojením nejmodernějších zobrazovacích technik, jak to udělali vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.  V rámci mezinárodního týmu složeného z expertů z různých oborů se zapojili do výzkumu, který přináší nové poznatky a přístupy v problematice lékového poškození jater. Zároveň vede i k vytvoření modelu tohoto orgánu, který by se dal využít k včasnému odhalení lékové toxicity. Výzkum publikoval prestižní časopis Journal of Hepatology.

Zapojení vědců z Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu, Alexandra DejnekyOlega Lunova, spočívalo ve vytvoření postupu, jakým studovat jaterní buňky ve 3D rozlišení v reálném čase a pozorovat je na subcelulární úrovni. To vše za pomoci optické a fluorescenční mikroskopie a zejména superrozlišovacího konfokálního mikroskopu na bázi rotujícího disku, kterým ústav disponuje. „Tyto neinvazivní technologie zlepšují zobrazování buněčných systémů a mohou být velmi užitečným nástrojem pro screening modelů lékového poškození jater,“ řekl Oleg Lunov.

Preklinický screening lékové toxicity se zatím opírá o tradiční nástroje in vitro, během nichž se zkoumá vliv testovaného přípravku na životaschopnost buněk. Tyto testy však nedokážou detekovat časné změny, ke kterým dochází, pokud se buňka na lékové poškození adaptuje. Vedle metod biochemie a molekulární biologie tak přináší zobrazovací techniky další účinný nástroj pro detailní sledování buněčných procesů.

Obrázek 1

Zapojení pokročilého zobrazování v řešení problému lékového poškození jater.
FOTO: FZU

Publikovaný výzkum podrobně popsal, jak by výzkumníci v budoucnu měli hodnotit poškození jater při testování bezpečnosti léčiv. Studie také zdůraznila, že zatím neexistují žádné spolehlivé modely lékového poškození jater akceptované regulačními orgány v Evropě a USA. „Lékové poškození jater stojí až za 30 % případů neuvedení léku na trh. Vnímáme tedy vysokou potřebu vyvinout nové fyziologicky relevantní preklinické modely pro screening léčiv z hlediska jaterního poškození,“ říká Alexandr Dejneka.

Tento jedinečný multidisciplinární výzkum probíhá v rámci Evropské sítě pro lékové poškození jater podporované ze společného evropského výzkumu PRO-EURO-DILI-NET, do kterého jsou vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR aktivně zapojeni. Cílem PRO-EURO-DILI-NET je vytvořit jedinečnou kooperativní interdisciplinární evropskou síť, která bude koordinovat úsilí ve výzkumu lékového poškození jater, usnadňovat vzájemnou výměnu získaných znalostí a hypotéz napříč obory a podporovat klinický výzkum a jeho uplatnění v klinické praxi.

Obrázek 2

Intervalové zobrazování poškození mitochondrií v jaterních buňkách získané superrozlišovacím mikroskopem s rotujícím diskem.
FOTO: FZU

Kontakt:

Ing. Alexandr Dejneka, Ph.D.
vedoucí oddělení optických a biofyzikálních systémů
Fyzikální ústav AV ČR
e-mail: dejneka@fzu.cz
tel.: + 420 266 052 141

Mgr. Oleg Lunov, Ph.D. (komunikace v angličtině)
Oddělení optických a biofyzikálních systémů
Fyzikální ústav AV ČR
e-mail: lunov@fzu.cz
tel.: + 420 266 266 052 131, 266 052 636

Publikace:

Jose C. Fernandez-Checa, Pierre Bagnaninchi, Hui Ye, Pau Sancho-Bru, Juan M. Falcon-Perez, Felix Royo, Carmen Garcia-Ruiz, Ozlen Konu, Joana Miranda, Oleg Lunov, Alexandr Dejneka, Alistair Elfick, Alison McDonald, Gareth J. Sullivan, Guruprasad P. Aithal, M. Isabel Lucena, Raul J. Andrade, Bernard Fromenty, Michel Kranendonk, Francisco Javier Cubero, Leonard J. Nelson, Advanced preclinical models for evaluation of drug-induced liver injury – consensus statement by the European Drug-Induced Liver Injury Network [PRO-EURO-DILI-NET], Journal of Hepatology, 2021, ISSN 0168-8278, https://doi.org/10.1016/j.jhep.2021.06.021.

TZ ke stažení zde

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy