Tiskové zprávy

Od 3. září mají lidé jedinečnou příležitost spatřit v Praze sádrové odlitky nejslavnějších antických soch Afrodity. Výstava s názvem Afrodita dnes reaguje na vzrůst zájmu o mytologii a antické kulturní dědictví a je také první, která se věnuje ohlasům Afrodity v současném českém výtvarném umění. Je k vidění v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR v Praze.

Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z celého světa včetně Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Úroveň učitelských platů spoluurčuje dlouhodobou atraktivitu učitelské profese. Ta ovlivňuje zájem o profesi
v řadách současných i potenciálních učitelů, kteří se na profesi připravují nebo teprve připravovat budou. Je pak nejen nezbytnou podmínkou dostatku učitelů, ale dává školám možnost jejich výběru s důrazem na kvalitu,
a podporuje tak i zdravou konkurenci. Tématu se věnuje nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR s názvem Platy učitelů v roce 2020 a výhled: Usne Česko na vavřínech?

Vědci dokážou pouhým porovnáním vzhledu vajec kukaček odhalit, která samice je snesla. Tento objev může výrazně zjednodušit, zrychlit a zlevnit práci odborníkům v terénu, kteří se zabývají výzkumem ekologie a evoluce ptačích druhů. Kromě genetických metod navíc využili „umělou inteligenci“, která postupně dosáhla lepších výsledků než hodnocení lidí.

Jak mohou fyzikové přispět k problematice lékového poškození jater? Třeba zapojením nejmodernějších zobrazovacích technik, jak to udělali vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.  V rámci mezinárodního týmu složeného z expertů z různých oborů se zapojili do výzkumu, který přináší nové poznatky a přístupy v problematice lékového poškození jater. Zároveň vede i k vytvoření modelu tohoto orgánu, který by se dal využít k včasnému odhalení lékové toxicity. Výzkum publikoval prestižní časopis Journal of Hepatology.

Ve čtvrtek 26. srpna 2021 proběhlo na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského slavnostní předání Medaile Rudolfa Brdičky za rok 2020. Laureátem se stal prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který medaili obdržel z rukou ředitele Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, prof. Martina Hofa, Dr. rer. nat., DSc.

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe zjistil, že množství uhlíku, které tyto lesy vážou ve své biomase, je daleko vyšší, než se předpokládalo. Zároveň je překvapila rychlost, jakou lesy mizí. Podle studie, na které se podíleli také vědci z Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity
a Přírodovědecké fakulty UK, uloží jeden hektar nedotčených tropických lesů v afrických horách přibližně 150 tun uhlíku. To odpovídá množství emisí CO₂, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Výsledky studie byly zveřejněny v dnešním čísle časopisu Nature.

Skupiny, které rychle změnily pravidla a nahradily kulturu původních obyvatel, systém privilegovaných mužů s právem plodit potomstvo nebo jiný pohled na počátky doby bronzové. Nejen tyto novinky o životě v pravěké Evropě se dozvídají vědci díky analýzám genomů 271 jedinců, kteří žili na území dnešních Čech před zhruba 7000 až 3500 lety. Ukazuje se, že život ve střední Evropě byl mnohem barvitější, než se předpokládalo.

Děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách, byly ve studiu a v práci méně úspěšné než ty, které zůstaly ve výlučně domácí péči jen do tří let. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR s názvem Maminka, nebo školka? Dopady prodloužení čerpání rodičovského příspěvku na budoucí vzdělávání a pracovní uplatnění dětí. 

Pod tímto mottem se ve dnech 29. srpna – 1. září ve společném kampusu Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uskuteční již XXVI. sjezd české a slovenské společnosti pro biochemii
a molekulární biologii ve spolupráci s rakouskou a německou biochemickou sekcí. Tradiční národní sjezd se tak poprvé ve své historii přeshraničně propojí s dalšími oborovými společnostmi v Rakousku a Německu za podpory Federace evropských biochemických společností a jejího projektu „FEBS3+meeting“.