V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
ANDREA TROVESI
Ve středu 4. listopadu 2020 nás navždy opustila prof. PhDr. Jitka Křesálková.
Narodila se v Praze, kde zažila protektorát a totální nasazení během německé okupace. Teprve po válce se mohla přihlásit na univerzitu. Po studiích na Filozofické fakultě UK (doktorát ze slovanské filologie) pracovala nejdřív v redakci nakladatelství Práce a pak byla redaktorkou ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (později přejmenovaném na Odeon). Při této činnosti se seznámila s několika významnými spisovateli, např. Milanem Kunderou, Václavem Havlem, Bohumilem Hrabalem, Jaroslavem Seifertem, Josefem Škvoreckým a Pavlem Tigridem. V roce 1966 vyhrála státní soutěž a získala místo lektorky českého jazyka na Státní univerzitě v Miláně. V roce 1971 začala přednášet Úvod do slovanské filologie a Český jazyk a literaturu na Univerzitě v Bergamu a tyto předměty vyučovala až do roku 1997, kdy odešla do zaslouženého důchodu.
DOBRAVA MOLDANOVÁ
Doc. PhDr. Josef Peřina, CSc., patřil ke klíčovým osobnostem ústecké bohemistiky víc než čtyřicet let. Narodil se v Plzni 30. července 1945, zde také vystudoval střední školu. Po maturitě odešel do Prahy studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity češtinu a historii. Studium ukončil v roce 1968. Po promoci krátce působil na Pedagogické fakultě v Plzni, v roce 1970 získal místo středoškolského učitele na gymnáziu v Roudnici, kde se usadil, založil rodinu a žil až do své smrti 5. listopadu 2020.
JAROMÍR KUBÍČEK
V každém čísle časopisu Česká literatura najdeme na konci poměrně obsáhlý oddíl nazvaný Z přírůstků bibliografické databáze výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie. Jde o tradiční bibliografickou službu, jejíž úspěch spočívá v bohaté škále literární produkce, kterou uživatel vlastními prostředky není v stavu soustavně sledovat. Takové skutečnosti jsou si vědomy redakce mnohých časopisů, které vycházejí vstříc zájmu a přinášejí pravidelně bibliografické přehledy nové literatury ze svého oboru. Kromě monografií je v nové literatuře převaha materiálu v obsahu příbuzných časopisů. Nejde ovšem jen o technický přetisk obsahu, ale zpravidla o cílevědomý výběr studií, článků nebo recenzí vztahujících se ke sledované tematice. V humanitních vědách je to také Český časopis historický, který čtyřikrát ročně v každém čísle přináší rubriku Výtahy z českých časopisů a sborníků, v níž výběrově rozepisuje obsah historických časopisů. Rovněž ročenka Knihy a dějiny, vydávaná Knihovnou AV ČR, připojuje závěrečnou rubriku Výběr studií z časopisů, ročenek a sborníků a přiznává, že při jejím sestavování jsou využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie.
LUKÁŠ HOLEČEK
Může být meziválečná umělecká situace stále ještě výzvou pro komplexně zaměřený vědecký výzkum? Jaká badatelská hlediska se nabízejí jako aktuální? Na tyto otázky se mimo jiné pokouší odpovědět projekt nazvaný Umění — gesto — argument, který je pod vedením Kateřiny Piorecké realizován v rámci Akademické prémie Pavla Janouška v Oddělení 20. století a literatury současné v Ústavu pro českou literaturu.
LADISLAV FUTTERA
Jaká kritéria by měla splňovat práce, která má ambice stát se učebnicovým textem, tedy jednou ze základních příruček, po níž studenti daného oboru sáhnou na prvním místě? Bezesporu by to měly být koncepční aktuálnost, faktická správnost, přehlednost a také srozumitelnost výkladu. Práce germanistky a translatoložky Gabriely Veselé se v předmluvě hlásí právě k tomu, že je určena „jak studentům translatologie (překladatelství-tlumočnictví), tak i studentům germanistiky, event. i bohemistiky, gymnaziálním učitelům němčiny a případně i dalším zájemcům o danou problematiku“. Jejím cílem je pak „přispět k lepšímu poznání a analýze těchto kulturních a především literárních vztahů“ (s. 9), tj. česko-německého soužití v českých zemích od raného středověku po vypuknutí druhé světové války.