Publicita

Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner v článku Jak chránit kosmonauty před radiací?, publikovaném 17. června na vědeckopopularizačním serveru Osel.cz, podrobně probírá formy radiačních rizik pro kosmonauty mimo atmosféru a magnetosféru Země ve volném vesmíru, na Měsíci a Marsu, i způsoby jejich řešení. Zmiňuje rovněž podíl oddělení dozimetrie záření (ODZ) ÚJF AV ČR na výzkumech těchto rizik i řešení. První let kosmické lodi Orion na Měsíc, který proběhne v tomto či příštím roce a ponese název Artemis 1, bude bezpilotní, ponese ovšem dva antropomorfní (ženské) fantomy. Ty simulují vlastnosti lidského těla a lze na nich proto provádět dozimetrická měření biologických dopadů kosmického záření na kosmonauty. Na nich budou spolupracovat i pracovníci ODZ, kteří se již dříve podíleli na obdobné činnosti v případě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Do výzkumu spojeného s dozimetrickým monitorováním na ISS jsou pracovníci ODZ zapojeni přes evropskou vesmírnou agenturu ESA i spolupráci s ruským vesmírným programem. Zaměřují se na využití pasivních termoluminiscenčních a plastikových stopových detektorů, jimiž monitorují dozimetrickou situaci v různých místech stanice a studují vliv využití různých zásobních materiálů k dodatečné ochraně před kosmickým zářením. Pracovníci ODZ se rovněž zapojili do projektů DOSIS a DOSIS-3D, které využívaly soubory pasivních dozimetrů pro sledování situace v evropském modulu Columbus. Při měřeních využívají i aktivní dozimetry, založené například na systému timepix. ODZ se dlouhodobě zabývá studiem a popisem biologických účinků různého typu radiace na buněčné kultury s využitím urychlovačů ÚJF AV ČR i velkých urychlovačů v mezinárodním SÚJV Dubna nedaleko Moskvy, včetně možností efektivního a bezpečného využití svazků iontů pro ozařování nádorů.
Vědeckopopularizační server osel.cz publikoval 2. května 2021 článek vědeckého tajemníka ÚJF AV ČR Vladimíra Wagnera Jak popsat atomové jádro? Týká se mj. úspěchu skupiny jaderného modelování, která pod vedením Tomáše Dytrycha pracuje v ÚJF na popisu lehkých i středně těžkých jader a hledá symetrie, které by umožnily zjednodušit jejich výpočty. Ukazuje se, že specifický charakter silné jaderné interakce se odráží v překvapivé jednoduché struktuře základních a nízko ležících excitovaných stavů jader, a to v oblasti od lehkých až po středně těžká jádra. Zmíněnou skupinou nově objevená jednoduchá struktura určuje dominantní kolektivní vlastnosti jader. Článek o výsledcích skupiny vyšel v minulém roce v článku v časopise Physical Review Letters a volně přístupná je jeho dřívější varianta na serveru arXiv. Spolu s dalšími novinkami se tento výsledek objevuje i v letošní výroční zprávě ÚJF AV ČR. Využití této symetrie a její extrapolace k těžším systémům umožňuje určit například přesné vlnové funkce i u relativně těžkých jader, které jsou zatím při současném potenciálu i těch nejvýkonnějších superpočítačů nedostupné, a interpretovat tak data získaná v experimentech se stále těžšími jádry. Tyto experimenty tak můžeme využít jako laboratoře pro studium základních vlastností a symetrií částic interagujících silnou jadernou interakcí. Na rozdílech mikroskopického popisu a experimentu pak můžeme hledat vliv kvarkové struktury nukleonů a kvantové chromodynamiky, která stojí i za silnou jadernou silou, stejně jako projevy nové exotické fyziky stojící za Standardním modelem hmoty a interakcí.
V třičtvrtěhodinovém dubnovém podcastu Akademie věd ČR A/Věda na dosah, nazvaném O Černobylu v seriálu i ve skutečnosti a o jaderné bezpečnosti, odpovídá Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR na otázky, kdy a zda budou zcela objasněny příčiny černobylské jaderné katastrofy, v čem se mýlí ikonický seriál HBO a co naopak věrně připomíná. Posluchači se také dozví, co je pravdy na zvěstech o takzvaném mostě mrtvých, proč okolí elektrárny stále přitahuje tisíce návštěvníků a jestli skutečně můžeme na hranicích mezi Ukrajinou a Běloruskem narazit na dvouhlavého jelena.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 29. března v čísle 1/2021 článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala Dozimetrie v protonové terapii o výsledcích oddělení dozimetrie záření ÚJF v nádorovém výzkumu.
Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner přednášel 11. ledna 2021 na pozvání Kosmologické sekce České astronomické společnosti v Modré posluchárně Masarykova ústavu AV ČR v Praze. V přednášce Kosmologické novinky se věnoval objevům uplynulého roku. Zaměřil se na dvě hlavní témata. Jednak na první pozorování neutrin z CNO cyklu reakcí probíhajícím ve hvězdách a na Slunci, které se podařilo detektoru Borexino, a v souvislosti s tím na problematiku neutrin: jak jsou při slunečních reakcích produkována, jak je můžeme detekovat a co nám o nitru Slunce řeknou. Vysvětlil přitom odlišnosti Slunce a fúzního reaktoru ITER, o jehož sestrojení se na Zemi snažíme. Druhým tématem přednášky bylo loňské pozorování gravitačních vln ze splynutí dosud nejhmotnějších hvězd. Díky detekci gravitačních vln, která prokázala i existenci černých děr, dostal loni Nobelovu cenu za své starší objevy Roger Penrose.
V. Wagner v přednášce zminil rovněž využití urychlovačů lehkých iontů, včetně cyklotronů v ÚJF AV ČR, k testování a modelování reakcí probíhajících ve hvězdách (jako je CNO cyklus) i předpokládaných reakcí v budoucích pozemských fúzních reaktorech. Často jsou při nich využívány nepřímé metody, jako jsou ANC či metoda tzv. trojského koně. Některé z těchto testů loni probíhaly ve spolupráci ÚJF s maďarským ústavem ATOMKI HAS v Debrecíně a italským INFN Catania.
V rámci mezioborového programu Strategie AV 21 vytvořila AV ČR spolu se studiem MAUR film v režii Markéty Smolíkové Kubátové podle scénáře Lucie Kajánkové sedmidílnou, již šestou sérii vzdělávacího cyklu animovaných pořadů NEZkreslená věda. První desetiminutový díl nové série, moderované Barborou Hrzánovou a Radkem Holubem, byl zveřejněn 10. ledna 2021. Nese název Urychlovač částic a jeho odborným garantem byl vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner, který již zaštítil dva z předchozích dílů o radioaktivitě a jaderných elektrárnách. Nový pořad vysvětluje základní rozdíly v konstrukci a funkci urychlovačů (lineárních a kruhových) i způsoby jejich využití (diagnostika a léčba nádorů, výzkum a úprava vlastností materiálů v průmyslu, nanotechnologie, základní výzkum ve fyzice a kosmologii, výzkum zpracování a likvidace jaderného odpadu). Zmiňuje rovněž roli Ústavu jaderné fyziky a využití zdejších urychlovačů také ve forenzním výzkumu, kam patřila mj. odpověď na otázku, zda slavný astronom Tycho de Brahe nebyl otráven rtutí.

Každá nová epizoda bude na youtubovém kanále Otevřené vědy či na sociálních sítích platformy zveřejněna vždy druhé pondělí v měsíci. Videa šesté série jsou doplněna českými titulky pro neslyšící a přepisem do angličtiny.
Česká pobočka skupiny mladých vědců Young Minds, mezinárodního projektu pod záštitou Evropské fyzikální společnosti (EPS), uvádí na svých stránkách v rámci Fyzikálního adventu v každém z adventních dnů krátké video s fyzikálními zajímavostmi či experimenty. Představovány jsou českými studenty fyziky a vědci, včetně přednášejících na FJFI ČVUT. Vědecký tajemník ÚJF AV ČR Vladimír Wagner si 13. prosince 2020 za téma svého mimořádně téměř dvacetiminutového příspěvku zvolil chystaný návrat lidí na Měsíc a přistání čínské sondy Čchang´e 5 na jeho povrchu, díky níž se v prosinci podařilo dostat za Zemi po dlouhých 44 letech opět vzorek měsíční horniny (regolitu). V této souvislosti připomněl i analýzy vzorků měsíčních hornin z amerických letů projektu Apollo i sovětských letů projektu Luna, které probíhaly v ÚJF (tehdejším Ústavu jaderného výzkumu ČSAV ještě před jeho rozdělením). Vzhledem k tomu, že byl ústav v té době na špici vývoje germaniových polovodičových detektorů, které mj. zlepšily energetické rozlišení měřených gama spekter, a zároveň měl přístup k jadernému reaktoru, zvítězil tým tehdejšího pracovníka Miloslava Vobeckého v soutěži vypsané americkou NASA a měl možnost neutronovou aktivační analýzou zkoumat vzorky z Apolla 11 a 12. Měsíční horniny obdržel v červnu 1970. Pokračování spolupráce a dalším analýzám zabránily politické důvody: M. Vobecký byl za normalizace politicky pronásledován a posléze musel ústav opustit. Současně s návrhem pro NASA však nabídl provedení obdobné analýzy vzorků z ruských Lun, k jejichž vzorkům ústav zároveň dostal z tehdejšího Sovětského svazu vzorky ze všech letů Apollo (získané sovětskou stranou z USA výměnou za měsíční vzorky z Lun). Ty pak Vobeckého spolupracovníci analyzovali až do 80. let 20. století.
Fyzikální advent Speciál 13 najdete spolu s ostatními adventními videi YM zde, samostatně pak na Youtube zde.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice publikoval 17. září a 4. prosince v číslech 3/2020 a 4/2020 články Jiřího Mizery o výzkumu vltavínů a tektitů obecně: K Vltavě za vltavíny (Výzkum tektitů v ÚJF AV ČR, v. v. i.) a Od vltavínů k dalším tektitům (Jak hledat z Řeže kráter ukrytý v čínské poušti?).
V rámci minisérie České stopy v kosmonautice, která na základě proslovů odborníků na výstavě Cosmos Discovery představila zde uváděné exponáty související s kosmickými projekty s účastí ČR, vyšel 16. října na serveru Kosmonautix i článek Dušana Majera České stopy v kosmonautice – Dozimetrie. Formou komentovaného rozhovoru s Ing. Martinem Kákonou, Ph.D. z oddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR článek představuje vědní obor dozimetrie kosmického záření s důrazem na vystavený dozimetr SPACEDOS a další aktivity oddělení. To mělo již od 90. let 20. století své dozimetry na kosmické stanici Mir, nyní na Mezinárodní kosmické stanici ISS, a již před delší dobu umístilo několik dozimetrů v evropském laboratorním modulu Columbus.
Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec-Řež Naše vesnice přinesl 12. června v čísle 2/2020 v rubrice Z vědeckého údolí pod názvem Vědci z ÚJF AV ČR, v. v. i. proti koronaviru článek manažera pro publicitu ÚJF AV ČR Miroslava Dočkala o bezplatném využití Mikrotronu pro sterilizaci zdravotnických prostředků a podílu pracovníků ÚJF na konstrukci pipetovacího robota pro Nemocnici Na Bulovce. Ve stejném čísle vyšel rovněž rozhovor s vědeckým tajemníkem ÚJF AV ČR Vladimírem Wagnerem, který se zčásti týkal i náplně jeho práce v ÚJF.
Česká televize informovala 19. dubna 2020 na kanále ČT1 v pořadu Události (v čase 43.00-44.10 min.) o možnosti sterilizace zdravotnického materiálu na urychlovači Mikrotron MT25 pod pražským Vítkovem, kterou ÚJF bezplatně nabídl zdravotníkům. Mikrotron je schopen sterilizovat i velmi citlivý zdravotnický materiál až do tloušťky 5 cm, například kolem 400 jednorázových roušek najednou. V pořadu se objevily také záběry z Laboratoře Mikrotronu a krátce promluvil i vedoucí laboratoře David Chvátil. Stejné téma měla i čtyřminutová reportáž Českého rozhlasu, odvysílaná 20. dubna na kanále ČRo Plus v pořadu Dnešní Plus. Najdete ji zde.

Vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner v textu Co je důležité v době COVID-19? na webu pro popularizaci vědy osel.cz polemizoval 3. dubna 2020 s Janem Čulíkem z informačního serveru Britské listy, který kritizoval video vědecké iniciativy COVID-CZECHIA propagující šití a nošení látkových roušek. Toto video se díky své anglické verzi úspěšně rozšířilo i ve světě. V. Wagner v textu také připomněl aktivitu AV ČR – cyklus přednášek, návodů a materiálů z oblastí zajímavé vědy pro žáky a studenty, do něhož se zapojil – a dvě aktivity s přímou účastí ÚJF AV ČR: pipetovací stroj umožňující zrychlení testů na přítomnost koronaviru a nabídku možnosti sterilizace zdravotnického materiálu pomocí svazku částic z urychlovače Mikrotron.

Webový server pro popularizaci vědy osel.cz publikoval 23. března 2020 článek vědeckého tajemníka ÚJF Vladimíra Wagnera pod názvem Jak se zkoumá vesmírná produkce prvků v laboratoři? Článek informuje o třech loni publikovaných výsledcích zkoumání reakcí, důležitých pro kosmologickou a hvězdnou produkci prvků, tyto výsledky článek objasňuje i v širších souvislostech. Výsledky získali pracovníci Oddělení jaderných reakcí a Oddělení neutronové fyziky ÚJF s využitím cyklotronu U-120M a neutronových kanálů na jaderném reaktoru v řežském areálu.

V rámci pravidelné stránky informací z ÚJF, publikované čtvrtletním zpravodajem obce Husinec (Řež) Naše vesnice, vyšel 20. března 2020 na str. 26 v čísle 1/2020 pod názvem Způsobuje blesky kosmické záření? článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala o projektu CRREAT.

11. března 2020 vyšel na stránkách 64-67 čísla 1/2020 čtvrtletníku AV ČR A/Věda a výzkum článek Jany Olivové Neutrina: částice opředené záhadami. Článek informuje o podílu ÚJF na experimentu KATRIN s cílem přesněji změřit hmotnost neutrina a vychází z rozhovoru s pracovníky ÚJF Ing. Otokarem Dragounem, DrSc., a Mgr. Drahoslavem Vénosem, CSc.

Vladimír Wagner, vědecký tajemník ÚJF, přednášel 13. ledna 2020 v Kosmologické sekci České astronomické společnosti na téma Kosmologie - otázky a odpovědi. V rámci své přednášky zmínil i některé loňské výsledky práce ÚJF, jako je podíl na přesnějším omezení hmotnosti neutrina. Videozáznam přednášky, který za prvních 14 dní po vystavení na internet zaznamenal téměř 10 000 shlédnutí, najdete na: https://www.youtube.com/watch?v=MvLedFjP4z0

Čtvrtletní zpravodaj obce Husinec (Řež) Naše vesnice publikoval 6. prosince 2019 v čísle 4/2019 pod názvem Německá KATRIN zpřesnila hmotnost neutrina s pomocí ÚJF článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala v rubrice Z vědeckého údolí.

Vědecko-popularizační časopis Vesmír otiskl 11. listopadu 2019 v čísle 11/2019 článek vědeckého tajemníka ÚJF Vladimíra Wagnera Megaprojekt NICA bude studovat chladnou hustou jadernou hmotu. Článek o stavbě komplexu urychlovačů NICA (Nuclotron-based Ion Collider FAcility) v ruském SÚJV Dubna vysvětluje i obecnější souvislosti kvark-gluonového plazmatu a jeho role na počátku vesmíru, zmiňuje se rovněž o spolupráci českých vědců se SÚJV a vztahu se souvisejícími projekty v evropských institucích GSI (FAIR) a CERN.

Říjnové číslo vědecko-populárního Československého časopisu pro fyziku 5/2019 přineslo článek pracovníků ÚJF Ing. Otokara Dragouna, DrSc., a Mgr. Drahoslava Vénose, CSc. pod názvem Horní hranice hmotnosti netrina výrazně poklesla - první výsledky experimentu KATRIN, zmiňující i podíl ÚJF na těchto výsledcích.

Říjnové číslo vědecko-technického časopisu Jemná mechanika a optika 10/2019 otisklo článek manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala Detektory kosmického záření a další technika v projektu CRREAT.

Webový server pro popularizaci vědy osel.cz publikoval 16. září 2019 článek vědeckého tajemníka ÚJF Vladimíra Wagnera Spektrometr KATRIN provedl první „vážení“ nejlehčí známé částice – neutrina. Článek se věnuje problematice neutrin i šířeji, objasňuje podíl ÚJF na experimentu KATRIN a uvádí mnoho dalších odkazů na webové zdroje k problematice, včetně audiovizuálních.

V rámci cyklu Pátečníci popularizační sekce Českého klubu skeptiků Sisyfos přednesl 23. srpna 2019 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vědecký tajemník ÚJF Vladimír Wagner přednášku na téma Gama záblesky - nejmohutnější exploze ve vesmíru. Audiovizuální záznam přednášky můžete najít zde. Přednáška se věnuje vysokoenergetickým jevům ve vesmíru: krátkým (při splynutí neutronových hvězd) a dlouhým (supernovy a hypernovy) zábleskům gama záření, supermasivním černým dírám, zdrojům těžkých a supertěžkých prvků, ale i problematice zachycení nejenergetičtějších částic. Zmiňuje také roli urychlovače LHC v evropské laboratoři CERN a podíl pracovníků ÚJF na těchto výzkumech.

14. května 2019 proběhlo v řežském areálu vzpomínkové setkání k nedožitým 100 letům zakladatele českého jaderného výzkumu a řežských ústavů ÚJF i ÚJV Čestmíra Šimáněho, spojené s odhalením jeho pamětní desky. Tato událost měla výrazné mediální pokrytí: kratší zprávu o akci, vycházející ze společné tiskové zprávy ÚJV a ÚJF, pod názvem Před sto lety se narodil zakladatel českého jaderného výzkumu Čestmír Šimáně například přinesly 31. června 2019 Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 2/2019. Text manažera pro publicitu ÚJF Miroslava Dočkala 100 let od narození Čestmíra Śimáně, věnovaný zejména osudům a práci Čestmíra Šimáněho i společným počátkům ÚJF a ÚJV, přinesl v srpnu 2019 časopis Jemná mechanika a optika 7-8/2019. Výrazně rozšířenou podobu tohoto textu (zároveň s redukcí některých jeho techničtějších pasáží), obšírněji informující i o samotné vzpomínkové akci, přineslo pod názvem 100 let od narození Čestmíra Šimáněho říjnové číslo Československého časopisu pro fyziku 5/2019.