Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Hledání optického protějšku vodíkového oblaku AGESVC1 282
Rhys Taylor z ASU se podílel na studii zvláštního objektu AGESVC1 282, jehož vlastnosti by mohly odpovídat hledanému typu tzv. temných galaxií. Autoři v práci pořídili dlouhoexpoziční snímek tohoto objektu v optickém oboru a na základě stanovení hranice pro optickou svítivost usuzují, o jaký typ objektu by mohlo jít.
Záznam pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově v noci maxima
Zrychlený záznam tříhodinového pozorování zachycuje hvězdnou oblohu nad ondřejovskou hvězdárnou v noci maxima meteorického roje Perseidy 12./13. srpna 2021), umělé družice Země (létají všemi směry), rychlé záblesky meteorů z meteorického roje Perseidy (některé i velmi jasné), dokonce jedno letadlo (velmi jasný letící objekt) a ranní svítání.
Na čem pracujeme: Ztráta hmoty hvězdným větrem u modrých nadobrů
Jak moc závisí předpovězená míra ztráty hmoty hvězdným větrem u modrých nadobrů spektrální třídy B na parametrech hvězdy a jak tyto vypočtené hodnoty odpovídají pozorovaným hvězdám – to zajímalo autorský tým, jehož součástí byl Jiří Kubát z ASU. Velmi podrobná studie ukazuje, že některá stádia vývoje hmotných hvězd jsou stále ještě popsána ne zcela uspokojivě, přitom charakter hvězdného větru a s tím související míra ztráty hmoty jsou pro další vývoj hvězdy velmi důležitými parametry.
Astronomický snímek dne NASA od slovensko-českých autorů zve na pozorování meteorického roje Perseidy a upozorňuje také na problém světelného znečištění
Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.
Galaktické centrum v infračerveném oboru spektra a naše výzkumy zdrojů X7, X8 a X3
Dr. Michal Zajaček ve spolupráci s profesorem Vladimírem Karasem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci se skupinou Galaktického centra v Kolíně nad Rýnem (Německo), kterou vede profesor Andreas Eckart, pokračuje ve výzkumu blízkého okolí centra naší Galaxie.
Velká péče musela být věnována základům, tedy pilíři. Teď z Polska přijely mechanické části dalekohledu a začíná se s montáží prvního. Nedaleko slunečního radioteleskopu tak přibudou dva vědecké přístroje – dalekohledy SST (Small-Sized Telescope) o průměru primárního zrcadla 4,3 metru, které se využívají také na observatoři Cherenkov Telescope Array (CTA). Jejich vzájemná poloha je přesně dána.
Na čem pracujeme: Urychlování částic ve výtryscích hmotných mladých hvězd
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje synchrotronové záření, svědčící pro přítomnost relativistických elektronů u těchto hvězdných nedochůdčat.
Na čem pracujeme: Asteroseismická analýza horkých podtrpasličích hvězd
Péter Németh z ASU byl součástí rozsáhlého mezinárodního týmu, který pečlivě studoval pětici horkých podtrpasličích pulsujících hvězd. S využitím rychlé fotometrie z družice TESS získali důležité informace o charakteru nitra těchto hvězd.
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka - pobočkou České astronomické společnosti, Astronomickým ústavem AV ČR a Hvězdárnou Turnov vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Během července se z naší oblohy na delší dobu vytratí Mars. Další opozice, tedy období vynikající viditelnosti Rudé planety, se dočkáme až ke konci roku 2022. Na večerní obloze tak zůstává Venuše nad západním obzorem. Planety Jupiter a Saturn můžeme o prázdninách pozorovat po celou noc, v srpnu se obě dostanou do opozice se Sluncem a také do nejmenší vzdálenosti od Země. Merkur v červenci sice dosahuje své maximální západní elongace, ale ztrácí se na světlé ranní obloze.
Na čem pracujeme: Erupce expandující do magnetického provazce
Autorský tým pracovníků Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové studoval případ uvězněné erupce, která byla doprovázena vzácným typem rádiového vzplanutí. Pozorování ukazují, že historie aktivní oblasti, v níž erupce vzplála, zřejmě zásadním způsobem ovlivnila její průběh a výsledek.
Prohlídku ondřejovské hvězdárny můžete v létě spojit s venkovní hrou Ladova kraje. Úkoly se plní přímo v obcích a dáváte tak dohromady finální tajenku, která vám otevře cestu k pokladu. V pokladu mimo jiné najdete zbrusu novou turistickou vizitku Ladova kraje. Kromě toho se můžete dostat do závěrečného slosování o ceny.
Prémii Otto Wichterleho obdržela Petra Suková z Oddělení galaxií a planetárních systémů
Čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů letos získalo prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2021. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile 29. června 2021, ceny laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
I u nás se svět vrací do normálu, a tak vás srdečně zveme na tradiční prohlídky pro veřejnost, které budou probíhat od soboty 26. června až do konce září, a to každou sobotu, neděli a státní svátek od 10, 13 a 16 hodin. Podrobné informace k prohlídkám na http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/prohlidky-pro-verejnost.
Jasný bolid za soumraku 17. června 2021 nad Bavorskem a JZ Čechami podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
Ve čtvrtek 17. června 2021 krátce před desátou hodinou večer středoevropského letního času proletěl nad východní částí Bavorska a JZ Čech jasný meteor - bolid. I když k tomuto úkazu došlo ještě na velmi světlé obloze, tak protože prakticky nad celou střední Evropou bylo jasno a dráha bolidu byla jak co se délky, tak hlavně trvání týče velmi dlouhá, tak tento vzácný přírodní úkaz vidělo velké množství náhodných svědků a zároveň také několik desítek z nich nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek 17. června večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Na čem pracujeme: ν Gem: hierarchická trojhvězda s hvězdou se závojem
Až velmi bohatý pozorovací materiál pořízený různými nejmodernějšími technikami měření v oboru stelární astronomie umožnil rozklíčovat podstatu proměnné hvězdy ν Geminorum. Petr Hadrava a Mauricio Cabezas z ASU byli členy rozsáhlého mezinárodního týmu, který odhalil, že tato hvězda je ve skutečnosti hierarchickou trojhvězdou, kde vnější složkou je tzv. Be hvězda.
Astrofyzici dnes s využitím velice citlivých instrumentů každoročně zaznamenají tisíce supernov, tucty gama záblesků a dokonce i zdroje gravitačních vln. Kvůli obrovským vzdálenostem od Země se tyto objekty jeví velice slabé, proto je k jejich pozorování zapotřebí velké dalekohledy. Nemusíte se tak obávat, že bude třeba vymýšlet nová a nová souhvězdí, velká většina těchto “nových” objektů je pouhým okem nepozorovatelná. Výjimka potvrzující pravidlo se však vyskytla na začátku května, kdy jasnost novy v souhvězdí Kassipeia s označením Nova Cas 2021 vystoupala až na 5 mag a několik nocí tak byla pozorovatelná i bez dalekohledu.
Na čem pracujeme: Unikátní uhlíkatý chondrit Flensburg
Meteority s rodokmenem představují zcela ojedinělé sondy umožňující mapovat geologické složení i minulost Sluneční soustavy. Jiří Borovička vedl tým, který analyzoval záznamy denního bolidu zachyceného v roce 2019 především nad územím Holandska a Německa, jež vyústil v pád velmi neobvyklého uhlíkatého bolidu.
Sluneční patrolní služba na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zaznamenala průběh částečného zatmění Slunce. Podívejte se na jednu z fotografií a také na video postupu Měsíce před Sluncem.
Na čem pracujeme: Těsné průlety hvězd kolem černé veledíry a jejich vliv na akreci
Blízké okolí černých veleděr v centrech galaxií v sobě zahrnuje nejen plyn nejčastěji zformovaný do podoby akrečního disku, ale také celou řádku hvězd nejrůznějších typů a vývojových stádií. Petra Suková v čele rozsáhlého týmu pracovníků z ASU studovala vliv průletů hvězd na akreci a procesy s ní spojené.
Prázdniny už budou zase příležitostí přijít na prohlídku ondřejovské hvězdárny. Pravidelné prohlídky pro veřejnost budou probíhat od července do září každou sobotu, neděli a státní svátek od 10, 13 a 16 hodin. Těšíme se na vás.
Zveme vás na ondřejovskou hvězdárnu, kde v její historické části budeme pozorovat částečné zatmění Slunce. Určeno pro širokou veřejnost a pro školní skupiny. S výkladem odborníků a zdarma. Pouze za jasného počasí. Od 11:30 do 13:45.
Aktuální informace k prohlídkám pro veřejnost na ondřejovské hvězdárně
"Muzea, galerie a památky jsou otevřeny. Podmínkou je, aby každý návštěvník měl uvnitř k dispozici 15 metrů čtverečních plochy. Musí mít také respirátor a musí udržovat rozestupy. Skupinové prohlídky jsou možné za stejných pravidel." S ohledem na velmi malé prostory uvnitř kopulí to v našem případě bohužel nemůžeme splnit, a proto zatím neotevíráme. Prohlídky pro veřejnost doufejme letos zahájíme, předpokládáme a doufáme od 1. července (každou sobotu, neděli a státní svátek v 10, 13 a 16 hodin), ale bude záležet především na vládních pravidlech rozvolňování. Zde najdete informace, jakmile se situace změní. Už se na vás těšíme.
Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Pozorování úkazu bude probíhat i na naší hvězdárně.
Na čem pracujeme: Hledání optického protějšku vodíkového oblaku AGESVC1 282
Rhys Taylor z ASU se podílel na studii zvláštního objektu AGESVC1 282, jehož vlastnosti by mohly odpovídat hledanému typu tzv. temných galaxií. Autoři v práci pořídili dlouhoexpoziční snímek tohoto objektu v optickém oboru a na základě stanovení hranice pro optickou svítivost usuzují, o jaký typ objektu by mohlo jít.
Záznam pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově v noci maxima
Zrychlený záznam tříhodinového pozorování zachycuje hvězdnou oblohu nad ondřejovskou hvězdárnou v noci maxima meteorického roje Perseidy 12./13. srpna 2021), umělé družice Země (létají všemi směry), rychlé záblesky meteorů z meteorického roje Perseidy (některé i velmi jasné), dokonce jedno letadlo (velmi jasný letící objekt) a ranní svítání.
Na čem pracujeme: Ztráta hmoty hvězdným větrem u modrých nadobrů
Jak moc závisí předpovězená míra ztráty hmoty hvězdným větrem u modrých nadobrů spektrální třídy B na parametrech hvězdy a jak tyto vypočtené hodnoty odpovídají pozorovaným hvězdám – to zajímalo autorský tým, jehož součástí byl Jiří Kubát z ASU. Velmi podrobná studie ukazuje, že některá stádia vývoje hmotných hvězd jsou stále ještě popsána ne zcela uspokojivě, přitom charakter hvězdného větru a s tím související míra ztráty hmoty jsou pro další vývoj hvězdy velmi důležitými parametry.
Astronomický snímek dne NASA od slovensko-českých autorů zve na pozorování meteorického roje Perseidy a upozorňuje také na problém světelného znečištění
Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.
Galaktické centrum v infračerveném oboru spektra a naše výzkumy zdrojů X7, X8 a X3
Dr. Michal Zajaček ve spolupráci s profesorem Vladimírem Karasem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci se skupinou Galaktického centra v Kolíně nad Rýnem (Německo), kterou vede profesor Andreas Eckart, pokračuje ve výzkumu blízkého okolí centra naší Galaxie.
Velká péče musela být věnována základům, tedy pilíři. Teď z Polska přijely mechanické části dalekohledu a začíná se s montáží prvního. Nedaleko slunečního radioteleskopu tak přibudou dva vědecké přístroje – dalekohledy SST (Small-Sized Telescope) o průměru primárního zrcadla 4,3 metru, které se využívají také na observatoři Cherenkov Telescope Array (CTA). Jejich vzájemná poloha je přesně dána.