Previous Next
Kazateľstvo v čase krízy — mezinárodní konference Kázne a reči II. DANIEL SOUKUP Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě...
Antika v době proměn JAN M. HELLER V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se...
Múza bez lyry KLÁRA SOUKUPOVÁ Jako dárek k pětašedesátým narozeninám vydalo nakladatelství Karolinum polskému bohemistovi, překladateli...

SKM C30818110712100 1Textová genetika či genetická kritika, jež se zrodila v sedmdesátách letech 20. století ve Francii a jejímž hlavním střediskem je pařížský Institut pro moderní texty a rukopisy (ITEM), usiluje o obnovení a prohloubení studia textů ve světle jejich pracovních rukopisů. Charakterizuje ji přesun zájmu od textu k psaní, od struktury k procesu, od autora k pisateli či od díla k jeho genezi. Texty – a to nejen literární – jsou (re)interpretovány za pomoci výpisků, pracovních poznámek, skic a brouillonů (náčrtů), ze kterých se zrodily a které skrze řadu metamorfóz vedly k tiskem fixované podobě díla. Tato disciplína dnes ovlivňuje koncepty textologie mimo hranice francouzské literární vědy a její přístupy jsou brány v potaz také textovou kritikou anglo-americkou, německou, italskou, ruskou či polskou.

Kniha předního francouzského odborníka Pierra-Marca de Biasiho Textová genetika (Génétique des textes, 2011) je prvním českým překladem práce z okruhu genetické kritiky. Prezentuje ji jako samostatnou a sebevědomou disciplínu, jež studium zrodu díla nepodřizuje žádnému dalšímu zřeteli (např. edičnímu), a českému čtenáři poskytuje základní terminologickou a konceptuální výbavu pro danou oblast. Jedná se o syntetický úvod, který svou přehledovou a shrnující povahou představuje vhodný vstup do dnes již značně rozvité a komplexní disciplíny. Pojednává o jejích dějinách, základních konceptech, technikách a metodách a jejích vztazích k přilehlým oblastem (poetika, psychoanalýza, fenomenologie, lingvistika ad.). Potenciál genetického přístupu je posléze předveden v mikrogenetickém rozboru postupných proměn první věty Flaubertovy Legendy o svatém Juliánu Pohostinném. V závěrečné kapitole knihy je promýšlena budoucnost genetické kritiky v éře plně digitálních rukopisů a zrod obecné vědy o tvůrčím procesu.

O autorovi 

Pierre-Marc de Biasi (*1950) je přední francouzský odborník na genetickou kritiku. Spoluzakládal pařížský Institut moderních textů a rukopisů (ITEM) a v letech 2006–2013 byl jeho ředitelem. Je autorem řady teoretických textů, v nichž se věnuje analýze moderních rukopisů a rozboru geneze uměleckého díla, dějinám psaní a moderním technologiím (např. sborník L’Œuvre comme processus, 2017, s Anne Herschberg Pierrotovou). Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum literárního díla a rukopisů Gustava Flauberta (edice Carnets de travial, 1988, Voyage en Égypte, 1991; monografie Flaubert: lʼhomme-plume, 2002, Gustave Flaubert: une manière spéciale de vivre, 2009 ad.) a rovněž se zabývá dějinami papíru (Le Papier: une aventure au quotidien, 1999 ad.).
Paralelně se věnuje dějinám umění a vlastní umělecké tvorbě (sochařství, viz www.pierre-marc-debiasi.com).