Soubor studií analyzujících funkce vyprávění v literatuře, historii, filozofii, výtvarném umění, filmu a komiksu. Hledá odpovědi na následující otázky: Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme? Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůže teorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jako důkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňuje tradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním a historiografickým narativem? Jak poznáme nespolehlivého vypravěče a proč si ho někteří spisovatelé tak oblíbili? Jakým způsobem přispívá vyprávění k utváření individuální i kolektivní identity?
Previous
Next
Kazateľstvo v čase krízy — mezinárodní konference Kázne a reči II.
DANIEL SOUKUP
Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě...
Antika v době proměn
JAN M. HELLER
V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se...
Múza bez lyry
KLÁRA SOUKUPOVÁ
Jako dárek k pětašedesátým narozeninám vydalo nakladatelství Karolinum polskému bohemistovi, překladateli...