Věda je moderní obdoba zámořských objevitelských plaveb. Když začínáte pracovat na výzkumném projektu, vyplouváte do neznámých vod. Čeká vás tvrdá práce a mnoho záludných překážek. Máte ovšem velkou šanci, že na cestě objevíte něco nového. Někdy pár ostrovů nebo kousek pobřeží, jindy celé kontinenty.

Svět rostlin je stejně zajímavý jako třeba říše zvířat nebo hlubiny vesmíru. Pojďte se tedy podívat, kam v něm „dopluli“ vědci z našeho ústavu.

Zde vám nabízíme výběr důležitých zpráv z poslední doby. Více jich najdete v jednotlivých podrubrikách.

Kolonizace souše rostlinami patří k nejpůsobivějším příběhům evoluce. Mezinárodní tým, jehož součástí byli biologové z našeho ústavu, teď popsal, jak tento proces probíhal na genetické úrovni.

Odborníci z našeho ústavu už vyšlechtili mnoho odrůd jabloně odolných proti vážným chorobám. Příběh jedné z nejúspěšnějších teď ztvárnilo Centrum transferu technologií Akademie věd ČR formou komiksu.

Velký úspěch hlásí vědci z našeho Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. S americkými a čínskými kolegy přečetli jako první na světě dědičnou informaci neobvyklého tzv. B chromozomu u kukuřice.

Biologové z Belgie a ČR popsali mechanismus účinku brasinosteroidů na růst kořenů. Výsledky výzkumu umožní lépe pochopit vývoj kořenového systému a v budoucnu se mohou uplatnit v zemědělství.

Učená společnost ČR udělila 11. května 2021 prestižní Medaili za zásluhy o rozvoj vědy docentu Janu Krekulemu, který spojil celou svou profesní dráhu s naším ústavem.

Třináctého prosince 2020 nás ve věku 87 let navždy opustil Ing. Miroslav Kamínek, CSc. Narodil se 11. listopadu 1933 v Praze a po řadu desetiletí působil v našem ústavu.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny – žita. Na výzkumu se podíleli také odborníci z našeho olomouckého pracoviště.

Prestižní odborný časopis Science publikoval objev výrazně rozšiřující naše znalosti o tom, jak rostliny vnímají svět kolem sebe.

Biologové z Univerzity Karlovy a našeho ústavu publikovali nové poznatky o vývoji a klíčení pylu. Při výzkumu použili i metodu CRISPR, za niž byla letos udělena Nobelova cena.