Česká literatura 54, 2006/4

Studie

Tomáš Kubíček: Systém významové výstavby narativního díla v návrhu pražského strukturalismu
(s. 1-44)
Plná verze studie je dostupná v pdf-formátu.

Kateřina Bláhová: Historie literární. Emancipace vědní disciplíny na přelomu 19. a 20. století
(s. 45-86)
Literární historie měla svou tradici v rámci filologie, ale bez výraznějších metodologických základů. Základním předpokladem, jak ji prosadit jako samostatnou disciplínu, bylo nalezení a formulování jejího předmětu a metodologie, další existenci pak musela zajistit její institucionalizace – zvláště vydávání odborného časopisu, jako oborové komunikační a publikační základny, a zajištění kontinuity nové disciplíny založením univerzitní katedry. To se tzv. Vlčkově škole podařilo zvláště díky kontaktům se zahraničním. Podnětné bylo setkání s německou a francouzskou pozitivistickou literární vědou, znalost zahraničních literárněvědných časopisů, či nalezení vzorů v německých univerzitních a muzeologických pracovištích a tamní organizaci literárněvědné práce. Na sklonku 19. století se Jaroslav Vlček habilitoval pro obor české literatury na české části pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity a Jan Jakubec se se rozhodl připravovat na svou habilitaci v zahraničí – strávil dva semestry řádného studia na univerzitách ve Vídni a v Berlíně (zahraniční studium bylo důležité i pro další badatele, v Berlíně v prvních letech 20. století studovali např. Arne Novák či Otokar Fischer). Vlčkovy přednášky byly úspěšné, ale prosadit obor české literatury jako samostatný se nicméně nedařilo. Jakubec s Vlčkem proto usilovali o založení oborového periodika. Tato idea se však v úplnosti nerealizovala – Obzor literární a umělecký, redigovaný Vlčkem, byl spíše kritickou revuí, jež ovšem přinášela i rozsáhlejší studie a metodologické úvahy. Přes všechny peripetie se právě na přelomu 19. a 20. století Vlčkovi a jeho kolegům podařilo prosadit literární historii jak na univerzitě, tak na stránkách časopisů. Obdobně jako němečtí badatelé obrátili pozornost k novější literatuře. Začali připravovat vydávání kritické edice spisů českých beletristů tvořících v 19. století a iniciovali kolektivní projekt věnovaný dějinám české literatury této epochy. Metodologicky se však inspirovali spíše francouzským pozitivismem. Obor se začal personálně obsazovat. Badatelé nové pojetí literární historie obhájili v teoretických a metodologickýchv statích. Již na počátku 20. století se literárněhistorická práce stala integrální součástí humanitních studií.

Diskuse

Aleš Haman: Dějiny literatury, literární dějiny nebo dějiny literárnosti? (K problematice vymezení předmětu a metody rekonstrukce literárního procesu)
(s. 87-95)
Stať je dalším příspěvkem do diskuse o metodologii literární historigrafie, jež na stránkách České literatury započaly příspěvky P. Janouška, D. Turečka, V. Papouška a T. Glance uveřejněné v ČL 1/2006.

Texty

Petr Šámal: Socrealistický kánon: bilance a inspirace současné rusistiky
(s. 96-105)
Přehledová stať o sborníku Socrealističeskij kanon (Sankt Petěrburg 2000), který nabízí reprezentativní přehled o současných podobách zkoumání socialistického realismu.

Hans Günther: Totalitní stát jako umělecká syntéza
(s. 106-118)
Úvodní studie sborníku Socrealistický kánon je mimořádně inspirativním pokusem o obecnou systematizaci znaků totalitní estetiky.

Rozhledy

Pavel Janáček: Léta padesátá, kulturní politika a česká literatura
(119-128) Recenze knihy Jiřího Knapíka V zajetí moci (Libri 2006), již recenzent začleňuje širšího kontextu výzkumu literární života v padesátých letech 20. století.

Michal Přibáň: Nad Špiritovou edicí lektorských posudků Jana Lopatky
(s. 129-142)
Plná verze recenze je dostupná v pdf-formátu.

Recenze

Petr Čornej: „Outsideři“ a „insideři“ v české předhusitské literatuře
(Alfred Thomas: Čechy královny Anny. Česká literatura a společnost v letech 1310–1420. Překlad Gabriel Gössel. Brno, Host 2005. 260 stran.)
(s. 143-150)

Petr Poslední: Obraz iluzorního myšlení
(Słownik realizmu socjalistycznego. Edd. Zdzisław Lapiński, Wojciech Tomasik. Kraków, Universitas 2004. 448 stran. )
(s. 150-156)

Miroslav Zelinský: Slovenské inspirace a atavismy
(Umenie v službách totality: 1948–1956: sondy do problematiky. Ed. Štefan Drug. Bratislava, Ústavu slovenskej literatúry SAV 2001. 161 strana; Poetika a politika: Umenie a päťdesiate roky. Ed. Jelena Paštéková. Bratislava, Ústav slovenskej literatúry SAV – Slovak Academic Press 2004. 302 strany. )
(s. 156-160)

Petr Mareš: Próza Karla Poláčka v rozmanitých kontextech
(Erik Gilk: Poetiky a kontexty prózy Karla Poláčka. Devatero studií o Poláčkově díle a ještě jedna o jeho životě jako přívažek. Boskovice – Rychnov nad Kněžnou, Městský úřad – Albert 2005. 182 stran.)
(s. 160-164)

Kronika

Antonín K. K. Kudláč:Plzeňské sympozium po šestadvacáté
(s.165-166)

Aleš Kovalčik: Studentská literárněvědná konference
(s. 166-169)

Zdeněk Pešat: Za Evou Strohsovou
(s. 169-170)

Jakub Sichálek: Eduard Petrů (16.12. 1928-3.3. 2006
(s. 170-173)

Informatorium
(s. 174-179)